Institut pro Ekonomickou a Ekologickou Politiku Člen akademického společenství 
Hodnocení dopadů výstavby agrofotovoltaické elektrárny: ŠLUKNOVSKO
Agrofotovoltaika přichází už i do ČR. Jaké dopady by mělo její vybudování na Šluknovsku?
Studie se zaměřuje na vyhodnocení dopadů vybudování a provozu agrofotovoltaické elektrárny na Šluknovsku. Záměrem je využít inovativního řešení, tzv. agrofotovoltaiky, kombinující vertikální instalaci solárních modulů s využitím prostoru plochy mezi panely pro zemědělskou činnost. Moduly jsou v tomto případě schopny využívat sluneční energii z obou stran. Obvykle směřují na východ a západ, čímž se dosahuje největší produkce elektřiny ráno a večer. V českém prostředí se jedná o nový typ solární elektrárny, který se v současné době zvažuje na několika lokalitách a v Ledvicích je pilotně testován skupinou ČEZ.
Hodnocení je provedeno na základě certifikované Metodiky zjišťování vlivu obnovitelných zdrojů energie na hospodářství a životní prostředí mikroregionu / MAS (Macháč a kol., 2018). Hodnocení je založeno na multikriteriální analýze, která uvažuje všechny běžné typy dopadů (ekonomické, sociální, environmentální a inovační) a pomocí vah je převádí na celkové ohodnocení dopadu výstavby daného energetického zdroje.
Jako jediný dílčí negativní dopad byl identifikován dopad na vzhled krajiny. Naopak je zde velká příležitost získat dodatečné ekonomické přínosy. S ohledem na výsledek hodnocení a vzrůstající tlak na budování nových obnovitelných zdrojů energie v souvislosti s plněním národních klimatických cílů lze považovat záměr za smysluplný a celospolečensky přínosný. Z porovnání dopadů běžné fotovoltaické elektrárny a agrofotovoltaické elektrárny vyplývá větší výhodnost realizace inovativního postupu s využitím agrofotovoltaiky. Rozdíl je způsoben především využitím dotčených pozemků (možnost zachování zemědělské činnosti) a dopady na životní prostředí.
Citace: Macháč, J. a kol. (2021): Hodnocení dopadů výstavby agrofotovoltaické elektrárny: ŠLUKNOVSKO. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP).
Projekt: SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Ke stažení: ↓ Hodnocení dopadů výstavby agrofotovoltaické elektrárny: ŠLUKNOVSKO
VODA VE MĚSTĚ Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu
Jak udržitelně nakládat s dešťovými vodami na městem vlastněných pozemcích, budovách a na veřejných prostranstvích
Publikace provádí představitele měst provádí přípravou, plánováním, realizací i údržbou opatření pro hospodaření s dešťovou vodou (HDV) ve vazbě na modrou a zelenou infrastrukturu.
Kvůli stále častějším projevům klimatické změny, které se mimo jiné projevují střídáním delšího období sucha a přívalových srážek, si nejen akademické sféra, ale i zástupci samosprávy, státní správy i široká veřejnost uvědomují potřebu s dešťovou vodou lépe hospodařit – umožnit jí zasáknout se v místě jejího dopadu, po určitou dobu ji zadržet, anebo ji využívat pro zálivku vegetace či kropení ulic v horkých letních dnech. V městech se však stále setkáváme se zažitým pohledem, jenž dešťovou vodu považuje za problém, který je třeba co nejrychleji vyřešit tím, že dešťovou vodu z daného prostředí odvedeme do kanalizace. Metodika je určena pro zástupce měst, kteří chtějí nakládat s dešťovými vodami udržitelněji a pomocí tohoto přístupu podpořit i další městské systémy (modrou a zelenou infrastrukturu, zlepšení mikroklimatu v městském prostředí) a tím se adaptovat na změny klimatu.
Metodika popisuje procesní prostup od povolení po údržbu opatření HDV, poukazuje na pozitivní dopady opatření HDV i systému modré a zelené infrastruktury v měřítku celého města i jednotlivých veřejných prostranství a pomáhá představitelům měst se zorientovat v jednotlivých techničtějších i přírodě blízkých opatření HDV. Obsahuje přehledy opatření, jejich popisy a příklady dobré praxe z domova i zahraničí.
Citace: Sýkorová, M. a kol. (2021): VODA VE MĚSTĚ Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu. Praha: České vysoké učení technické, 204 str.
Projekt: TJ02000067: VODA VE MĚSTĚ: Modrá a zelená infrastruktura mezioborově
Ke stažení zdarma na oficiálních stránkách: http://vodavemeste.cz/
Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE
Jak postupovat při peněžním vyčíslení externalit v zemědělství?
Metodika představuje komplexní metodický nástroj pro peněžní vyjádření výše externalit spojených s produkcí biomasy a se zemědělskou produkcí obecně. Cílem metodiky je možnost tyto externality zahrnout do rozhodování o volbě pěstovaných plodin a o způsobech hospodaření na zemědělsky využívané půdě. Metodika ve vztahu k ocenění externalit aplikuje koncept ekosystémových služeb, vymezuje hlavní metody a popisuje jednotlivé kroky pro peněžní vyjádření dílčích externalit. Současně obsahuje ukázkový příklad aplikace postupu peněžního vyjádření hodnoty negativních externalit spojených s erozí a retencí vody na jižní Moravě. Nedílnou součástí metodiky je také popis metod vhodných pro oceňování externalit (příloha 1) a přehled peněžních hodnot pro dílčí ekosystémové služby (příloha 2).
Jedná se o dílčí výstup projektu „Ekonomická podpora strategických a rozhodovacích procesů na národní i regionální úrovni vedoucí k optimálnímu využití obnovitelných zdrojů energie, především pak biomasy, při respektování potravinové soběstačnosti a ochrany půdy“, více informací o něm zde.
Citace: Macháč, J. et al. (2020). Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP).
Ke stažení: ↓ Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE
Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření
Jak lidé vnímají přírodě blízká protipovodňová opatření a jaký je přínos jejich realizace?
Úspěšná realizace opatření snižujících povodňové riziko je průnikem návrhu funkčních řešení, ekonomických možností dotčených subjektů a jejich motivací opatření realizovat, případně poskytnout při jejich realizaci součinnost.
Tato studie se zabývá socioekonomickými aspekty, které úspěšnost a prosaditelnost realizace opatření významně ovlivňují. V řešeném povodí řeky Olešky odhaluje preference obyvatel a zemědělců, jejich vnímání estetické stránky a funkčnosti možných (zejména přírodě blízkých) opatření, která jsou v souvislosti se snížením povodňových rizik nejčastěji diskutována. Součástí studie je rovněž ekonomické hodnocení plošné aplikace vybraného opatření na rizikové pozemky v řešeném území.
Jedná se o dílčí výstup z projektu STRIMA II, více informací o něm zde.
Citace: Macháč, J. et al. (2020). Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Ke stažení: ↓ Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření
Proč české domácnosti (ne)využívají srážkovou vodu?
Reprezentativní šetření a hloubkové rozhovory s domácnostmi o nakládání se srážkovou vodou.
Ve spolupraci se STEM jsme v roce 2017 a 2020 zorganizovali šetření u domácností podpořené hloubkovými rozhovory: Zatímco sud na zahradě má dnes skoro každý, podzemní nádrže jsou ochotni si pořídit hlavně mladší lidé a majitelé novostavev (méně jak 10 % domácností). Dvojími rozvody vody v domě se z důvodu technické a ekonomické náročnosti zabývají jen nadšenci. Pokud mají lidé studnu či jiný zdroj užitkové vody, k zachycování většího množství srážkové vody se staví vlažně. Řízené zasakování na pozemcích prakticky neprobíhá, protože k němu není ekonomický důvod. A co je zajímavé, dotace na dešťovku zásadním způsobem nemění ochotu domácností se náročnějšími řešenimi zabývat. Více se dočtete ve studii samotné.
Citace: Slavíková, L. et al. (2021). Proč české domácnosti (ne)využívajísrážkovou vodu?: Výsledky reprezentativního šetření STEM a řízených rozhovorův domácnostech. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Studie: ↓ Proč české domácnosti (ne)využívají srážkovou vodu?
Sasko-český management povodňových rizik II (STRIMA II)
Co je zranitelnost povodněmi, přírodě blízké opatření a jaký význam mají malé vodní plochy?
Série tří studií a letáků se věnuje dílčím aspektům povodní, kterými se zabýval projekt Sasko-český management povodňových rizik II (STRIMA II) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Více informací o projektu STRIMA II zde.
Zranitelnost
Celosvětově jsou povodně jedním z nejzávažnějších přírodních nebezpečí, proto je důležité zaměřit se na snížení jejich dopadů. To však vyžaduje, jak detailní porozumnění jednotlivých aspektů, tak pochopení komplexní podstaty. Mezi klíčové pojmy pro management povodňových rizik patří právě zranitelnosti. Míra zranitelnosti se určuje zvlášť pro populaci a pro různé typy objektů nebo například aktivit. Detailně je zranitelnost popsána v letáku a studii.
Citace: Raška, P. et al. (2018). Zranitelnost povodněmi: Informační materiál k hodnocení zranitelnosti povodněmi pro veřejnou správu a soukromé subjekty. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Ke stažení:
Informativní leták: Jak rozumět zranitelnosti povodněmi? (česká verze)
Informativní leták: Wie ist Verletzbarkeit durch Hochwasser zu verstehen? (německá verze)
Přírodě blízká protipovodňová opatření
Přírodě blízká protipovodňová opatření jsou realizována v krajině, na vodním toku nebo v lidských sídlech a využívají zelenou a modrou infrastrukturu. Kromě těchto funkcí často poskytují i řadu dalších přínosů pro ekosystémy (např. ochrana půdy před erozí). Opatření, o které se jedná v případě povodní, jsou například poldry, tůně nebo meze. Jejich funkce vzhledem k povodním spočívá v zachycení vody v krajině, spomalení postupu a zachycení přívalových srážek a případných povodňových vln. Výstupy se zaměřují především na ekonomické aspekty (náklady a přínosy) a na poskytované ekosystémové služby.
Citace: Macháč, J. et al. (2018). Klasifikace a hodnocení přírodě blízkých protipovodňových opatření na vybraných veřejných statcích životního prostředí. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Ke stažení:
Informativní leták: Co jsou a jaké přínosy mají přírodě blízká protipovodňová opatření? (česká verze)
Informativní leták: Was versteht man unter naturnahen Hochwasserschutzmaßnahmen? (německá verze)
Drobné vodní plochy v krajině: jejich funkce a bariéry budování
Období sucha ale i přívalových srážek vyžaduje změnu hospodaření s vodními zdroji. Možná strategie je zlepšit schopnost zadržet srážky co nejblíže místu jejich dopadu, a zpomalit tak odtok vody z povodí. Řešením může být vznik drobných vodních ploch v krajině, konkrétně různé typy tůní, soustav tůní a mokřadních ekosystémů. Výhodou je, že některé z nich, pak ani nemusí být trvale naplněny vodou a nemají žádnou technickou regulaci odtoku a zároveň plní v krajině celou řadu vzájemně souvisejících funkcí. S realizací ale také souvisejí možné bariéry na které lze narazit jako jsou vlastnické vztahy v území nebo nedostatečný zdroj financování. Více najdete v studii a letáku.
Citace: Slavíková, L. et al. (2019). Drobné vodní plochy v krajině jako komplexní nástroj k retenci vody v ploše povodí. Výsledky institucionální analýzy. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Ke stažení:
Informativní leták: Drobné vodní plochy v krajině: jejich funkce a bariéry budování (česká verze)
Informativní leták: Kleinwasserflächen in der Landschaft: ihre Funktion und Hindernisse bei der Errichtung (německá verze)
Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje
Jaké jsou přínosy městské přírody pro kvalitu života obyvatel na příkladu města Liberce?
Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje
Se stále intenzivnějšími projevy změny klimatu a jejími negativními dopady na celém území České republiky, mezi které patří například vlny horka, přívalové srážky nebo sucho, narůstá v urbánním prostředí význam tzv. zelené a modré infrastruktury, tedy sítě přírodních a polo‑přírodních oblastí ve městě. Jsou jí myšleny všechny vodní prvky a prvky zeleně v urbánním prostředí, které lidem poskytují širokou škálu užitků v podobě tzv. ekosystémových služeb.
Co vše příroda ve městě společnosti přináší? Jaký má vliv na kvalitu života obyvatel? Jak zahrnout přínosy městské přírody (ekosystémové služby) do plánování a rozhodování o dalším rozvoji města?
Na tyto a další otázky odpovídá populárně naučná publikace Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje, která na praktickém příkladu města Liberce představuje význam vybraných prvků zelené a modré infrastruktury pro kvalitu života ve městě. Publikace zároveň představuje hodnocení vybraných ekosystémových služeb i preferencí obyvatel k různým prvkům zelené a modré infrastruktury. V závěrečné části publikace jsou uvedeny základní doporučení pro zohledňování ekosystémových služeb městské přírody v každodenní rozhodování.
Publikace vyšla v rámci projektu BIDELIN: Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno-modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína, financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Více informací o projektu BIDELIN zde.
Citace: Louda, J. et al. (2020). Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. ISBN 978-80-7561-243-4
Ke stažení:
Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje (nižší rozlišení)
Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje (plné rozlišení)
Nature-Based Flood Risk Management on Private Land
Jaké existují otázky a problémy při realizaci přírodě blízkých retenčních opatření na soukromé půdě?
Abstract: Nature-based solutions (NBS) in Flood Risk Management require more—and mostly privately owned—land, and more diverse stakeholder involvement than traditional (grey) engineering approaches. This also implies that there are challenges related to different disciplines. Flood risk management with NBS is an issue not only of technical expertise, but it asks for land-use planning, economics, property rights, sociology, landscape planning, ecology, hydrology, agriculture and other disciplines to cope with the challenges of implementing them. Nature-based FRM is thus an inter- and transdisciplinary endeavor. In the book, cases are presented that develop, demonstrate or deploy innovative systemic and yet locally attuned NBS (i.e., green and blue infrastructure and ecosystem-based management approaches, in rural and urban areas).
Citace: Hartmann T., Slavíková L., McCarthy S. (eds) Nature-Based Flood Risk Management on Private Land. Springer, Cham. ISBN: 978-3-030-23841-4
Ke stažení: ↓Nature-Based Flood Risk Management on Private Land
Metodika pro ekonomické hodnocení zelené a modré infrastruktury v lidských sídlech
Postup pro peněžní vyčíslení a porovnání nákladů a přínosů zelené a modré infrastruktury
Zelená a modrá infrastruktura přináší obyvatelům, pracujícím i ostatním návštěvníkům měst celou řadu užitků v podobě ekosystémových služeb. Rovněž je schopna efektivně řešit nebo předcházet stále častějším projevům změny klimatu ve městech, jako jsou intenzivní srážky, období sucha nebo vlny veder. Ekonomické hodnocení představuje nástroj ke zvýšení informovanosti o přínosech těchto opatření a současně ekonomický argument potvrzující jejich přínosnost využitelný pro jejich realizaci. Za tímto účelem vyvinul řešitelský tým IEEP Metodiku pro ekonomické hodnocení zelené a modré infrastruktury v lidských sídlech. Certifikovaná Metodika obsahuje transparentní postup založený na analýze nákladů a přínosů jednotlivých opatření, včetně příkladu praktické aplikace ekonomického hodnocení.
Certifikovaná metodika je využitelná na úrovni státní správy i samosprávy, dále také pro ostatní zájmové skupiny a občany. Její výstupy a peněžní ocenění prvků zelené a modré infrastruktury mohou sloužit jednak v případě plánování nových veřejných prostor jako jsou náměstí, parky, hřiště, ulice a další, nebo při rozhodování o využití území a budování konkrétních prvků jako jsou zelené střechy a stěny, komunitní zahrady a další.
Citace: Macháč, J., Dubová, L., Louda, J., Hekrle, M., Zaňková, L. et Brabec, J. (2019). Metodika pro ekonomické hodnocení zelené a modré infrastruktury v lidských sídlech. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP).
Ke stažení: ↓ Metodika pro ekonomické hodnocení zelené a modré infrastruktury v lidských sídlech(pdf.)
Zmírňování povodňových rizik jako společenská praxe
Proč lidé realizují své aktivity v územích s vysokým povodňovýcm rizikem?
Jak tato rizika vnímají a interpretují?
Je komunitní přístup ke zmírňování povodňových rizik jen teorií?
Jakou roli mohou hrát při zmírňování povodňových rizik starostové obcí?
Jakými společenskými faktory mohou být podmíněny rozdíly v protipovodňových strategiích států?
Jak se do zmírňování povodňových rizik promítají specifika postkomunistických zemí?
Citace: RAŠKA, P., DOSTÁL, P., SIWEK, T. a kol. – AUBRECHTOVÁ, T., BLÁHA, J.D., JELEN, L., KOPÁČEK M., SLAVÍKOVÁ, L., STEHLÍKOVÁ, M. (2018). Zmírňování povodňových rizik jako společenská praxe. Praha: Wolters Kluwer ČR. 244 s. ISBN: 978-80-7598-167-7.