Jak udržitelně nakládat s dešťovými vodami na městem vlastněných pozemcích, budovách a na veřejných prostranstvích

Publikace provádí představitele měst provádí přípravou, plánováním, realizací i údržbou opatření pro hospodaření s dešťovou vodou (HDV) ve vazbě na modrou a zelenou infrastrukturu.

Kvůli stále častějším projevům klimatické změny, které se mimo jiné projevují střídáním delšího období sucha a přívalových srážek, si nejen akademické sféra, ale i zástupci samosprávy, státní správy i široká veřejnost uvědomují potřebu s dešťovou vodou lépe hospodařit – umožnit jí zasáknout se v místě jejího dopadu, po určitou dobu ji zadržet, anebo ji využívat pro zálivku vegetace či kropení ulic v horkých letních dnech. V městech se však stále setkáváme se zažitým pohledem, jenž dešťovou vodu považuje za problém, který je třeba co nejrychleji vyřešit tím, že dešťovou vodu z daného prostředí odvedeme do kanalizace. Metodika je určena pro zástupce měst, kteří chtějí nakládat s dešťovými vodami udržitelněji a pomocí tohoto přístupu podpořit i další městské systémy (modrou a zelenou infrastrukturu, zlepšení mikroklimatu v městském prostředí) a tím se adaptovat na změny klimatu.

Metodika popisuje procesní prostup od povolení po údržbu opatření HDV, poukazuje na pozitivní dopady opatření HDV i systému modré a zelené infrastruktury v měřítku celého města i jednotlivých veřejných prostranství a pomáhá představitelům měst se zorientovat v jednotlivých techničtějších i přírodě blízkých opatření HDV. Obsahuje přehledy opatření, jejich popisy a příklady dobré praxe z domova i zahraničí.

Citace: Sýkorová, M. a kol. (2021): VODA VE MĚSTĚ Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu. Praha: České vysoké učení technické, 204 str.

Projekt: TJ02000067: VODA VE MĚSTĚ: Modrá a zelená infrastruktura mezioborově

Ke stažení zdarma na oficiálních stránkách:  http://vodavemeste.cz/

Jak postupovat při peněžním vyčíslení externalit v zemědělství?

Metodika představuje komplexní metodický nástroj pro peněžní vyjádření výše externalit spojených s produkcí biomasy a se zemědělskou produkcí obecně. Cílem metodiky je možnost tyto externality zahrnout do rozhodování o volbě pěstovaných plodin a o způsobech hospodaření na zemědělsky využívané půdě. Metodika ve vztahu k ocenění externalit aplikuje koncept ekosystémových služeb, vymezuje hlavní metody a popisuje jednotlivé kroky pro peněžní vyjádření dílčích externalit. Současně obsahuje ukázkový příklad aplikace postupu peněžního vyjádření hodnoty negativních externalit spojených s erozí a retencí vody na jižní Moravě. Nedílnou součástí metodiky je také popis metod vhodných pro oceňování externalit (příloha 1) a přehled peněžních hodnot pro dílčí ekosystémové služby (příloha 2).

Jedná se o dílčí výstup projektu „Ekonomická podpora strategických a rozhodovacích procesů na národní i regionální úrovni vedoucí k optimálnímu využití obnovitelných zdrojů energie, především pak biomasy, při respektování potravinové soběstačnosti a ochrany půdy“, více informací o něm zde.

Citace: Macháč, J. et al. (2020). Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP).

Ke stažení: ↓ Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE

Jak lidé vnímají přírodě blízká protipovodňová opatření a jaký je přínos jejich realizace?

Úspěšná realizace opatření snižujících povodňové riziko je průnikem návrhu funkčních řešení, ekonomických možností dotčených subjektů a jejich motivací opatření realizovat, případně poskytnout při jejich realizaci součinnost.

Tato studie se zabývá socioekonomickými aspekty, které úspěšnost a prosaditelnost realizace opatření významně ovlivňují. V řešeném povodí řeky Olešky odhaluje preference obyvatel a zemědělců, jejich vnímání estetické stránky a funkčnosti možných (zejména přírodě blízkých) opatření, která jsou v souvislosti se snížením povodňových rizik nejčastěji diskutována. Součástí studie je rovněž ekonomické hodnocení plošné aplikace vybraného opatření na rizikové pozemky v řešeném území.

Jedná se o dílčí výstup z projektu STRIMA II, více informací o něm zde.

Citace: Macháč, J. et al. (2020). Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení: ↓ Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření

Co je zranitelnost povodněmi, přírodě blízké opatření a jaký význam mají malé vodní plochy?

Série tří studií a letáků se věnuje dílčím aspektům povodní, kterými se zabýval projekt Sasko-český management povodňových rizik II (STRIMA II) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.  Více informací o projektu STRIMA II zde.

Zranitelnost 

Celosvětově jsou povodně jedním z nejzávažnějších přírodních nebezpečí, proto je důležité zaměřit se na snížení jejich dopadů. To však vyžaduje, jak detailní porozumnění jednotlivých aspektů, tak pochopení komplexní podstaty. Mezi klíčové pojmy pro management povodňových rizik patří právě zranitelnosti. Míra zranitelnosti se určuje zvlášť pro populaci a pro různé typy objektů nebo například aktivit. Detailně je zranitelnost popsána v letáku a studii.

Citace: Raška, P. et al. (2018). Zranitelnost povodněmi: Informační materiál k hodnocení zranitelnosti povodněmi pro veřejnou správu a soukromé subjekty. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení:

Informativní leták: Jak rozumět zranitelnosti povodněmi? (česká verze)

Informativní leták: Wie ist Verletzbarkeit durch Hochwasser zu verstehen? (německá verze)

Studie: Zranitelnost povodněmi: Informační materiál k hodnocení zranitelnosti povodněmi pro veřejnou správu a soukromé subjekty (česká verze)

Studie: Verletzbarkeit durch Hochwasser Informationsmaterial zur Bewertung der Verletzbarkeit infolge Hochwasser für die öffentliche Verwaltung, Privatfirmen und Bürger (německá verze)

Přírodě blízká protipovodňová opatření

Přírodě blízká protipovodňová opatření jsou realizována v krajině, na vodním toku nebo v lidských sídlech a využívají zelenou a modrou infrastrukturu. Kromě těchto funkcí často poskytují i řadu dalších přínosů pro ekosystémy (např. ochrana půdy před erozí). Opatření, o které se jedná v případě povodní, jsou například poldry, tůně nebo meze. Jejich funkce vzhledem k povodním spočívá v zachycení vody v krajině, spomalení postupu a zachycení přívalových srážek a případných povodňových vln. Výstupy se zaměřují především na ekonomické aspekty (náklady a přínosy) a na poskytované ekosystémové služby.

Citace: Macháč, J. et al. (2018). Klasifikace a hodnocení přírodě blízkých protipovodňových opatření na vybraných veřejných statcích životního prostředí. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení:

Informativní leták: Co jsou a jaké přínosy mají přírodě blízká protipovodňová opatření? (česká verze)

Informativní leták: Was versteht man unter naturnahen Hochwasserschutzmaßnahmen? (německá verze)

Studie: Klasifikace a hodnocení přírodě blízkých protipovodňových opatření na vybraných veřejných statcích životního prostředí (česká verze)

Studie: Klassifikation und Bewertung von naturnahen Hochwasser-schutzmaßnahmen auf ausgewählten öffentlichen Umweltgütern (německá verze)

Drobné vodní plochy v krajině: jejich funkce a bariéry budování

Období sucha ale i přívalových srážek vyžaduje změnu hospodaření s vodními zdroji. Možná strategie je zlepšit schopnost zadržet srážky co nejblíže místu jejich dopadu, a zpomalit tak odtok vody z povodí. Řešením může být vznik drobných vodních ploch v krajině, konkrétně různé typy tůní, soustav tůní a mokřadních ekosystémů. Výhodou je, že některé z nich, pak ani nemusí být trvale naplněny vodou a nemají žádnou technickou regulaci odtoku a zároveň plní v krajině celou řadu vzájemně souvisejících funkcí.  S realizací ale také souvisejí možné bariéry na které lze narazit jako jsou vlastnické vztahy v území nebo nedostatečný zdroj financování. Více najdete v studii a letáku.

Citace: Slavíková, L. et al. (2019). Drobné vodní plochy v krajině jako komplexní nástroj k retenci vody v ploše povodí. Výsledky institucionální analýzy. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení:

Informativní leták: Drobné vodní plochy v krajině: jejich funkce a bariéry budování (česká verze)

Informativní leták: Kleinwasserflächen in der Landschaft: ihre Funktion und Hindernisse bei der Errichtung (německá verze)

Studie: Drobné vodní plochy v krajině jako komplexní nástroj k retenci vody v ploše povodí Výsledky institucionální analýzy (česká verze)

Studie: Kleinwasserflächen in der Landschaft als komplexes Werkzeug zur Wasserretention im Flussgebiet Ergebnisse institutioneller Analyse (německá verze)