Institut pro ekonomickou
a ekologickou politiku

člen EAcademia logo

Aktuality

Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření

Jak lidé vnímají přírodě blízká protipovodňová opatření a jaký je přínos jejich realizace?

Úspěšná realizace opatření snižujících povodňové riziko je průnikem návrhu funkčních řešení, ekonomických možností dotčených subjektů a jejich motivací opatření realizovat, případně poskytnout při jejich realizaci součinnost.

Tato studie se zabývá socioekonomickými aspekty, které úspěšnost a prosaditelnost realizace opatření významně ovlivňují. V řešeném povodí řeky Olešky odhaluje preference obyvatel a zemědělců, jejich vnímání estetické stránky a funkčnosti možných (zejména přírodě blízkých) opatření, která jsou v souvislosti se snížením povodňových rizik nejčastěji diskutována. Součástí studie je rovněž ekonomické hodnocení plošné aplikace vybraného opatření na rizikové pozemky v řešeném území.

Jedná se o dílčí výstup z projektu STRIMA II, více informací o něm zde.

Citace: Macháč, J. et al. (2020). Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení: ↓ Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření

Nakládání se srážkovou vodou – ekonomické nástroje, bariéry a motivace domácností

Proč české domácnosti (ne)využívají srážkovou vodu? Jak fungují pozitivní a negativní regulační nástroje v této oblasti?

Změny hydrologického režimu a jejich dopady v podobě sucha, přívalových srážek a lokálních povodní vyžadují změnu hospodaření s vodními zdroji. Vedle jiných oblastí se usiluje také o udržitelnější a efektivnější nakládání s vodou v domácnostech. Zachycená srážková voda může u domácností nahradit část spotřeby pitné vody. Lze ji použít zejména k zalévání zahrady a dále v případě existence dvojích rozvodů vody v domě také ke splachování toalet, úklidu nebo praní. Průběžně řešený tematický záměr si klade za cíl opakovanými sociologickými šetřeními analyzovat motivace českých domácností k zadržování a využívání srážkové vody a jejich změny v čase. Dále jsou s pomocí analýz regulace hodnoceny dopady ekonomických nástrojů v této oblasti.

Na tematickém záměru spolupracujeme s agenturou STEM a Fakultou stavební ČVUT.

 

Zadavatel: TAČR, SMART-ITI
Období řešení: 2017 – 2023
Kontaktní osoba: Lenka Slavíková, e-mail: slavikova@ieep.cz, lenka.slavikova@ujep.cz
Řešitelský tým: Lenka Slavíková, Jan Macháč
Výstupy: Slavíková a kol. (2021): Proč české domácnosti nevyužívají srážkovou vodu?
Výstupy: Slavíková, Macháč. (2021): Proč a jak české domácnosti (ne)hospodaří se srážkovou vodou? Zpráva pro klíčové aktéry č. 2

 

 

Sasko-český management povodňových rizik II (STRIMA II)

Co je zranitelnost povodněmi, přírodě blízké opatření a jaký význam mají malé vodní plochy?

Série tří studií a letáků se věnuje dílčím aspektům povodní, kterými se zabýval projekt Sasko-český management povodňových rizik II (STRIMA II) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.  Více informací o projektu STRIMA II zde.

 

Zranitelnost 

Celosvětově jsou povodně jedním z nejzávažnějších přírodních nebezpečí, proto je důležité zaměřit se na snížení jejich dopadů. To však vyžaduje, jak detailní porozumnění jednotlivých aspektů, tak pochopení komplexní podstaty. Mezi klíčové pojmy pro management povodňových rizik patří právě zranitelnosti. Míra zranitelnosti se určuje zvlášť pro populaci a pro různé typy objektů nebo například aktivit. Detailně je zranitelnost popsána v letáku a studii.

Citace: Raška, P. et al. (2018). Zranitelnost povodněmi: Informační materiál k hodnocení zranitelnosti povodněmi pro veřejnou správu a soukromé subjekty. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení:

Informativní leták: Jak rozumět zranitelnosti povodněmi? (česká verze)

Informativní leták: Wie ist Verletzbarkeit durch Hochwasser zu verstehen? (německá verze)

Studie: Zranitelnost povodněmi: Informační materiál k hodnocení zranitelnosti povodněmi pro veřejnou správu a soukromé subjekty (česká verze)

Studie: Verletzbarkeit durch Hochwasser Informationsmaterial zur Bewertung der Verletzbarkeit infolge Hochwasser für die öffentliche Verwaltung, Privatfirmen und Bürger (německá verze)

 

Přírodě blízká protipovodňová opatření

Přírodě blízká protipovodňová opatření jsou realizována v krajině, na vodním toku nebo v lidských sídlech a využívají zelenou a modrou infrastrukturu. Kromě těchto funkcí často poskytují i řadu dalších přínosů pro ekosystémy (např. ochrana půdy před erozí). Opatření, o které se jedná v případě povodní, jsou například poldry, tůně nebo meze. Jejich funkce vzhledem k povodním spočívá v zachycení vody v krajině, spomalení postupu a zachycení přívalových srážek a případných povodňových vln. Výstupy se zaměřují především na ekonomické aspekty (náklady a přínosy) a na poskytované ekosystémové služby.

Citace: Macháč, J. et al. (2018). Klasifikace a hodnocení přírodě blízkých protipovodňových opatření na vybraných veřejných statcích životního prostředí. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení:

Informativní leták: Co jsou a jaké přínosy mají přírodě blízká protipovodňová opatření? (česká verze)

Informativní leták: Was versteht man unter naturnahen Hochwasserschutzmaßnahmen? (německá verze)

Studie: Klasifikace a hodnocení přírodě blízkých protipovodňových opatření na vybraných veřejných statcích životního prostředí (česká verze)

Studie: Klassifikation und Bewertung von naturnahen Hochwasser-schutzmaßnahmen auf ausgewählten öffentlichen Umweltgütern (německá verze)

 

Drobné vodní plochy v krajině: jejich funkce a bariéry budování

Období sucha ale i přívalových srážek vyžaduje změnu hospodaření s vodními zdroji. Možná strategie je zlepšit schopnost zadržet srážky co nejblíže místu jejich dopadu, a zpomalit tak odtok vody z povodí. Řešením může být vznik drobných vodních ploch v krajině, konkrétně různé typy tůní, soustav tůní a mokřadních ekosystémů. Výhodou je, že některé z nich, pak ani nemusí být trvale naplněny vodou a nemají žádnou technickou regulaci odtoku a zároveň plní v krajině celou řadu vzájemně souvisejících funkcí.  S realizací ale také souvisejí možné bariéry na které lze narazit jako jsou vlastnické vztahy v území nebo nedostatečný zdroj financování. Více najdete v studii a letáku.

Citace: Slavíková, L. et al. (2019). Drobné vodní plochy v krajině jako komplexní nástroj k retenci vody v ploše povodí. Výsledky institucionální analýzy. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení:

Informativní leták: Drobné vodní plochy v krajině: jejich funkce a bariéry budování (česká verze)

Informativní leták: Kleinwasserflächen in der Landschaft: ihre Funktion und Hindernisse bei der Errichtung (německá verze)

Studie: Drobné vodní plochy v krajině jako komplexní nástroj k retenci vody v ploše povodí Výsledky institucionální analýzy (česká verze)

Studie: Kleinwasserflächen in der Landschaft als komplexes Werkzeug zur Wasserretention im Flussgebiet Ergebnisse institutioneller Analyse (německá verze)

Podívejte na záznam z online diskusního semináře „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“

Mezinárodní diskusní online seminář „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“ proběhl 9.12.2020. Na níže uvedených odkazech vám přinášíme záznam ze semináře.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje.

Během semináře bylo diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů, zda to vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost a jaké vedou cesty k financování přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupili jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu. Záznam z první sekce můžete shlédnout zde.

V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ byli panelisty Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company. Záznam z druhé sekce můžete shlédnout zde.

Seminář pořádala Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a IEEP UJEP. Organizace semináře byla podpořena Ministerstvem zahraničních věcí ČR, a projekty Climate Investment Capacity a Smart Region – Smart Cities – Smart Communities.

Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.

 

Zveme Vás na online diskusní seminář „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“ 9.12.2020

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje. Během semináře bude diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů – vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost? Druhý panel přinese diskusi o cestách k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství – jaké nástroje potřebujeme k překonání strukturálních výzev a překážek?

Kdy: 9.12.2020 od 16:00

Kde: online (ZOOM)

Registrace: https://tinyurl.com/yyvvtmx6

Jazyk: Angličtina

V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupí jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu.

V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ budou panelisty Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company.

Seminář porada Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a UJEP.

Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.

Účast na akci je bezplatná.

NEWSLETTER 1/2020

Novinky z vědeckého života našich meziuniverzitních týmů v podobě pravidelného NEWSLETTERU!

Rok 2020 byl úrodný na prestižní mezinárodní publikace.

Tým IEEP publikoval několik článků ve významných mezinárodních časopisech:

Brůhová Foltýnová, H., Vejchodská, E., Rybová, K., & Květoň, V. (2020). Sustainable urban mobility: One definition, different stakeholders’ opinions. Transportation Research Part D, 87, https://doi.org/10.1016/j.trd.2020.102465

Macháč, J., Brabec, J., & Vojáček, O. (2020). Development and Implementation of the Concept of Disproportionate Costs in Water Management in Central Europe in the Light of the EU WFD. Water Alternatives, 13(3), 3

 

Komentujeme sucho pro Český rozhlas

Aktuální téma sucha v krajině komentovala pro Český rozhlas Sever naše kolegyně a předsedkyně iniciativi LAND4FLOOD Lenka Slavíková. Jaké jsou příčiny a možná řešení sucha v krajině si můžete posledchnout zde.