Institut pro Ekonomickou a Ekologickou Politiku Člen akademického společenství 
Hodnocení dopadů výstavby agrofotovoltaické elektrárny: ŠLUKNOVSKO
Agrofotovoltaika přichází už i do ČR. Jaké dopady by mělo její vybudování na Šluknovsku?
Studie se zaměřuje na vyhodnocení dopadů vybudování a provozu agrofotovoltaické elektrárny na Šluknovsku. Záměrem je využít inovativního řešení, tzv. agrofotovoltaiky, kombinující vertikální instalaci solárních modulů s využitím prostoru plochy mezi panely pro zemědělskou činnost. Moduly jsou v tomto případě schopny využívat sluneční energii z obou stran. Obvykle směřují na východ a západ, čímž se dosahuje největší produkce elektřiny ráno a večer. V českém prostředí se jedná o nový typ solární elektrárny, který se v současné době zvažuje na několika lokalitách a v Ledvicích je pilotně testován skupinou ČEZ.
Hodnocení je provedeno na základě certifikované Metodiky zjišťování vlivu obnovitelných zdrojů energie na hospodářství a životní prostředí mikroregionu / MAS (Macháč a kol., 2018). Hodnocení je založeno na multikriteriální analýze, která uvažuje všechny běžné typy dopadů (ekonomické, sociální, environmentální a inovační) a pomocí vah je převádí na celkové ohodnocení dopadu výstavby daného energetického zdroje.
Jako jediný dílčí negativní dopad byl identifikován dopad na vzhled krajiny. Naopak je zde velká příležitost získat dodatečné ekonomické přínosy. S ohledem na výsledek hodnocení a vzrůstající tlak na budování nových obnovitelných zdrojů energie v souvislosti s plněním národních klimatických cílů lze považovat záměr za smysluplný a celospolečensky přínosný. Z porovnání dopadů běžné fotovoltaické elektrárny a agrofotovoltaické elektrárny vyplývá větší výhodnost realizace inovativního postupu s využitím agrofotovoltaiky. Rozdíl je způsoben především využitím dotčených pozemků (možnost zachování zemědělské činnosti) a dopady na životní prostředí.
Citace: Macháč, J. a kol. (2021): Hodnocení dopadů výstavby agrofotovoltaické elektrárny: ŠLUKNOVSKO. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP).
Projekt: SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Ke stažení: ↓ Hodnocení dopadů výstavby agrofotovoltaické elektrárny: ŠLUKNOVSKO
3. ročník CzechEnviThesis spuštěn!
Celostátní soutěž bakalářských a diplomových prací v oblasti životního prostředí, kterou spoluorganizujeme, se znovu rozbíhá. Více informací zde: https://czechenvithesis.cz/.
Obce mluví o vodě: Komunikace implementace opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech
Efektivní komunikace mezi městem a veřejností při realizaci opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodou
Projekt se zaměřuje na potřeby samospráv ve věci komunikace opatření souvisejících s hospodařením s dešťovou vodou (HDV), jako je např. výsadba zeleně, realizace propustných povrchů, šetrná údržba zeleně, budování zelených střecha a stěn a další.
Dobrá komunikace mezi městem a veřejností je základním předpokladem pro efektivní plánování, vyšší prosaditelnost i lepší pochopení smyslu konkrétních opatření. V praxi však pro zapojení veřejnosti do plánování a realizace opatření HDV nadále existuje řada bariér. To se projevuje mimo jiné v tom, že veřejnost není dostatečně informována a ztotožněna se smyslem konkrétních opatření. Zároveň některá města nedisponují dostatečnými kapacitami pro tvorbu srozumitelného obsahu tak, aby veřejnost zaujal a poučil. Častým výsledkem je poté zakonzervování stávajících nevyhovujících způsobů jak komunikace, tak ale i samotného nakládání s dešťovou vodou.
V rámci řešení projektu ´Obce mluví o vodě´ proto mimo jiné dojde ke zjištění potřeb obcí pro lepší komunikaci opatření HDV a testování účinnosti komunikačních možností ve vztahu ke konkrétním opatřením a konkrétním cílovým skupinám veřejnosti.
Projekt je založen na propojení řešitelů z různých oborů (sociologie, ekonomie, marketing, veřejná správa, urbanismus). Řešitelský tým IEEP v tomto projektu navazuje na předchozí výstupy, jako je Metodika pro ekonomické hodnocení zelené a modré infrastruktury a příručka VODA VE MĚSTĚ o hospodaření s dešťovou vodou.
.
| Zadavatel: | Technologická agentura ČR (TL05000674) |
| Období řešení: | 05/2021 – 12/2023 |
| Kontaktní osoba: | Jan Macháč, e-mail: machac@ieep.cz |
| Řešitelský tým: | Lucie Povolná, Jan Macháč, Marek Hekrle |
| Ve spolupráci: | UJEP FSE (hlavní řešitel) a ČVUT UCEEB (další účastník) |
| Výstupy: | Povolná, Macháč a kol. (2022): Jak mluvit s veřejností o implementaci opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech (pdf.)
Povolná, Macháč a kol. (2023): OBCE MLUVÍ O VODĚ: Pravidla a postupy pro komunikaci vybraných opatření na hospodaření s dešťovou vodou mezi místní samosprávou a veřejností (pdf.) Macháč a kol. (2023). Záznam jednotlivých příspěvků ze závěrečné konference „Obce mluví o vodě, aneb jak komunikovat s veřejností opatření modrozelené infrastruktury“ konané v rámci Dne modrozelených měst 2023 jsou dostupné na našem na našem YouTube kanálu: https://www.youtube.com/ |
VODA VE MĚSTĚ Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu
Jak udržitelně nakládat s dešťovými vodami na městem vlastněných pozemcích, budovách a na veřejných prostranstvích
Publikace provádí představitele měst provádí přípravou, plánováním, realizací i údržbou opatření pro hospodaření s dešťovou vodou (HDV) ve vazbě na modrou a zelenou infrastrukturu.
Kvůli stále častějším projevům klimatické změny, které se mimo jiné projevují střídáním delšího období sucha a přívalových srážek, si nejen akademické sféra, ale i zástupci samosprávy, státní správy i široká veřejnost uvědomují potřebu s dešťovou vodou lépe hospodařit – umožnit jí zasáknout se v místě jejího dopadu, po určitou dobu ji zadržet, anebo ji využívat pro zálivku vegetace či kropení ulic v horkých letních dnech. V městech se však stále setkáváme se zažitým pohledem, jenž dešťovou vodu považuje za problém, který je třeba co nejrychleji vyřešit tím, že dešťovou vodu z daného prostředí odvedeme do kanalizace. Metodika je určena pro zástupce měst, kteří chtějí nakládat s dešťovými vodami udržitelněji a pomocí tohoto přístupu podpořit i další městské systémy (modrou a zelenou infrastrukturu, zlepšení mikroklimatu v městském prostředí) a tím se adaptovat na změny klimatu.
Metodika popisuje procesní prostup od povolení po údržbu opatření HDV, poukazuje na pozitivní dopady opatření HDV i systému modré a zelené infrastruktury v měřítku celého města i jednotlivých veřejných prostranství a pomáhá představitelům měst se zorientovat v jednotlivých techničtějších i přírodě blízkých opatření HDV. Obsahuje přehledy opatření, jejich popisy a příklady dobré praxe z domova i zahraničí.
Citace: Sýkorová, M. a kol. (2021): VODA VE MĚSTĚ Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu. Praha: České vysoké učení technické, 204 str.
Projekt: TJ02000067: VODA VE MĚSTĚ: Modrá a zelená infrastruktura mezioborově
Ke stažení zdarma na oficiálních stránkách: http://vodavemeste.cz/
PotravSOS: Zvýšením potravinové soběstačnosti k odolnosti společnosti vůči dopadům krize
Podpora budování městských komunitních zahrad (KZ) ke zmírňování ekonomických a sociálních dopadů krizí.
Komunitní zahrady přináší řadu užitků svým členům nejen v podobě produkce plodin či podpory sociálních vztahů, ale i ostatním obyvatelům měst. Jakožto prvek zeleně v urbánním prostředí přispívají ke zvyšování kvality života díky poskytování ekosystémových služeb, mezi které patří regulace dešťového odtoku, regulace kvality ovzduší či ochlazování mikroklimatu. V širším hledisku pak plní i vzdělávací, rekreační a kulturní funkci, jsou místem pro bezpečné setkávání ve veřejném prostoru, místem pro kulturní akce, vzdělávání dětí atd. Z pohledu městských zastupitelů plní cíle adaptační strategie na změnu klimatu, mohou přispívat i k rozvoji zanedbaných a jinak nevyužitých městských pozemků. Podpora městských KZ je tak přínosná i pro obyvatele, kteří nejsou přímo postiženi dopady krizí.
Cílem tohoto mezioborového projektu je určení potenciálu snížení negativních dopadů krizí pomocí zřizování komunitních zahrad na městských pozemcích vedoucí ke zvýšení potravinové soběstačnosti obyvatel měst. Výzkumem mezi členy komunitních zahrad, koordinátory, ale i obyvateli a zastupiteli měst dojde k určení přínosu komunitních zahrad v době krize (spojené s COVID-19), k identifikaci bariér k zakládání městských KZ a nalezení nejvhodnějších pozemků, a rovněž k ověření poptávky obyvatel po zapojení se do městského zemědělství v komunitních zahradách. Nakonec tak bude určen celkový potenciál zakládání KZ městy pro zmírňování dopadů negativních ekonomických a sociálních krizí na obyvatele.
Řešitelský tým IEEP v tomto projektu navazuje na předchozí výzkumy zabývající se přínosy komunitních zahrad a motivacemi jejích členů. Poznatky budou ve spolupráci s KOKOZA, o.p.s. dále rozšiřovány a poslouží k podpoře budování konkrétních městských komunitních zahrad ve vybraných městech.
| Zadavatel: | Technologická agentura ČR (TL05000718) |
| Období řešení: | 05/2021 – 12/2023 |
| Kontaktní osoba: | Jan Macháč, e-mail: machac@ieep.cz |
| Řešitelský tým: | Jan Macháč, Lenka Dubová, Marek Hekrle, Jan Vávra |
| Ve spolupráci: | KOKOZA, o.p.s. (další uchazeč) |
| Výstupy: | Macháč, Dubová, Vávra a kol. (2023): Zpráva pro klíčové aktéry č. 5: Význam komunitních zahrad v době krizí: Od relaxace po potravinovou soběstačnost
Macháč, Dubová, Hekrle a kol. (2023): Komunitní zahrady: Proč a kde zakládat nové zahrady ve městech? Souhrnná výzkumná zpráva. Macháč a kol. (2023). Záznam jednotlivých příspěvků ze závěrečné konference „Pěstování a zmírňování krizí, aneb od setkávání k potravinové soběstačnosti“ konané v rámci Dne modrozelených měst 2023 jsou dostupné na našem na našem YouTube kanálu: https://www.youtube.com/ |
Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE
Jak postupovat při peněžním vyčíslení externalit v zemědělství?
Metodika představuje komplexní metodický nástroj pro peněžní vyjádření výše externalit spojených s produkcí biomasy a se zemědělskou produkcí obecně. Cílem metodiky je možnost tyto externality zahrnout do rozhodování o volbě pěstovaných plodin a o způsobech hospodaření na zemědělsky využívané půdě. Metodika ve vztahu k ocenění externalit aplikuje koncept ekosystémových služeb, vymezuje hlavní metody a popisuje jednotlivé kroky pro peněžní vyjádření dílčích externalit. Současně obsahuje ukázkový příklad aplikace postupu peněžního vyjádření hodnoty negativních externalit spojených s erozí a retencí vody na jižní Moravě. Nedílnou součástí metodiky je také popis metod vhodných pro oceňování externalit (příloha 1) a přehled peněžních hodnot pro dílčí ekosystémové služby (příloha 2).
Jedná se o dílčí výstup projektu „Ekonomická podpora strategických a rozhodovacích procesů na národní i regionální úrovni vedoucí k optimálnímu využití obnovitelných zdrojů energie, především pak biomasy, při respektování potravinové soběstačnosti a ochrany půdy“, více informací o něm zde.
Citace: Macháč, J. et al. (2020). Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP).
Ke stažení: ↓ Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE
Proč a jak české domácnosti (ne)hospodaří se srážkovou vodou?
Druhá zpráva pro klíčové aktéry je výsledkem diskuse expertů napříč obory v rámci Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu
Druhá Zpráva pro klíčové aktéry, která vznikla v rámci Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu, nese název Proč a jak české domácnosti (ne)hospodaří se srážkovou vodou? je aktuálním výsledkem spolupráce UJEP, ČVUT a STEM a realizace několika společných výzkumů v oblasti hospodaření domácností s dešťovou vodou. Základem jsou dvě kvantitativní šetření z let 2017 a 2020 doplněná o kvalitativní šetření u 19 typových domácností. Zpráva poskytuje shrnutí klíčových výsledků a z nich plynoucích doporučení, jak dosáhnout udržitelnějšího a efektivnějšího nakládání s vodou v domácnostech. Důraz je kladen na motivace domácností a na bariéry s tím spojené. Spolu s dalšími Zprávami pro klíčové aktéry pak usiluje o zvýšení povědomí o tématech ve vazbě na klimatickou změnu, zelenou a modrou infrastrukturu a kvalitu života.
Jedná se o dílčí tematický výstup k hospodaření se srážkovou vodou, více informací o tomto tématu zde.
Citace: Slavíková, L., Macháč, J. (2021): Proč a jak české domácnosti (ne)hospodaří se srážkovou vodou? IEEP a Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu.
Studie: ↓ Proč a jak české domácnosti (ne)hospodaří se srážkovou vodou?
Nová studie: Proč české domácnosti (ne)využívají srážkovou vodu?
Reprezentativní šetření a hloubkové rozhovory s domácnostmi o nakládání se srážkovou vodou.
Ve spolupraci se STEM jsme v roce 2017 a 2020 zorganizovali šetření u domácností podpořené hloubkovými rozhovory.
Více o studii se dozvíte zde.
Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření
Jak lidé vnímají přírodě blízká protipovodňová opatření a jaký je přínos jejich realizace?
Úspěšná realizace opatření snižujících povodňové riziko je průnikem návrhu funkčních řešení, ekonomických možností dotčených subjektů a jejich motivací opatření realizovat, případně poskytnout při jejich realizaci součinnost.
Tato studie se zabývá socioekonomickými aspekty, které úspěšnost a prosaditelnost realizace opatření významně ovlivňují. V řešeném povodí řeky Olešky odhaluje preference obyvatel a zemědělců, jejich vnímání estetické stránky a funkčnosti možných (zejména přírodě blízkých) opatření, která jsou v souvislosti se snížením povodňových rizik nejčastěji diskutována. Součástí studie je rovněž ekonomické hodnocení plošné aplikace vybraného opatření na rizikové pozemky v řešeném území.
Jedná se o dílčí výstup z projektu STRIMA II, více informací o něm zde.
Citace: Macháč, J. et al. (2020). Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Ke stažení: ↓ Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření
Proč české domácnosti (ne)využívají srážkovou vodu?
Reprezentativní šetření a hloubkové rozhovory s domácnostmi o nakládání se srážkovou vodou.
Ve spolupraci se STEM jsme v roce 2017 a 2020 zorganizovali šetření u domácností podpořené hloubkovými rozhovory: Zatímco sud na zahradě má dnes skoro každý, podzemní nádrže jsou ochotni si pořídit hlavně mladší lidé a majitelé novostavev (méně jak 10 % domácností). Dvojími rozvody vody v domě se z důvodu technické a ekonomické náročnosti zabývají jen nadšenci. Pokud mají lidé studnu či jiný zdroj užitkové vody, k zachycování většího množství srážkové vody se staví vlažně. Řízené zasakování na pozemcích prakticky neprobíhá, protože k němu není ekonomický důvod. A co je zajímavé, dotace na dešťovku zásadním způsobem nemění ochotu domácností se náročnějšími řešenimi zabývat. Více se dočtete ve studii samotné.
Citace: Slavíková, L. et al. (2021). Proč české domácnosti (ne)využívajísrážkovou vodu?: Výsledky reprezentativního šetření STEM a řízených rozhovorův domácnostech. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Studie: ↓ Proč české domácnosti (ne)využívají srážkovou vodu?