Jak podpořit zadržování vody v krajině ve formě mokřadů a dalších přírodě blízkých opatření.

Konsorcium 10 partnerů z celkem 7 různých evropských států si klade za cíl vyhledat, shromáždit a otestovat inovativní řešení, jak zvýšit potenciál zasakovací funkce krajiny, především mokřadů. Vzhledem k projevům klimatické změny je nezbytné hledat cesty, jak zachovávat, respektive obnovovat klíčové ekosystémové funkce a prvky v krajině. V rámci projektu pak na základě všech poznatků plynoucích jak z dosavadních výzkumů napříč různými zeměmi světa, tak z vlastních šetření a pilotních případových studií bude sestaven akční plán, který má podpořit další implementaci těchto opatření. Vedle přírodních a technických aspektů tak bude věnována pozornost i ekonomickým, sociálním a legislativním aspektům a hledáním business modelů, které ve formě alternativních inovativních modelů zajistí financování realizace mokřadů a dalších přírodě blízkých opatření nad rámec stávajících dotačních podpor.

Tým IEEP je odpovědný za vedení jednoho pracovního balíčku a dále se podílí významnou měrou na realizaci institucionální analýzy, analýzy bariér a na návrhu a ověřování inovativních business modelů.

Porovnaní vlivu konvenčního a ekologického zemědělství na poskytování ekosystémových služeb a formulace argumentů pro úpravu nastavení podpory ekologického zemědělství.

Jako ekosystémové služby (ES) označujeme přínosy složek ekosystémů člověku. Mezi takové ES patří například dostupnost vody v půdě a krajině a její kvalita, podpora biodiverzity a biologická regulace škůdců a plevelů, opylování, půdotvorné procesy či koloběh živin. Zemědělská produkce je na mnohých z těchto ES (které jsou zároveň omezenými zdroji) bezprostředně závislá, zároveň jejich množství i kvalitu poskytování přírodními systémy ovlivňuje. Studie, které by se systematicky a komplexně věnovaly rozdílným dopadům konvenčních a ekologických systémů zemědělství na poskytování ES však v českém prostředí chybí.

Cílem projektu je pomocí vlastního výzkumu, využití dostupných dat z dlouhodobých měření a odborné literatury zhodnotit vliv konvenčního a ekologického zemědělství na ekosystémové služby poskytované přírodními systémy. Díky multidisciplinárnímu přístupu projektu dojde ke komplexnímu hodnocení vybraných ekosystémových služeb z biofyzikálního i ekonomického pohledu, doplněného navíc o analýzu životního cyklu vybraných zemědělských produktů. Účelem tohoto hodnocení je ověřit hypotézu, že ekologické zemědělství přináší přidanou hodnotu ve vztahu k ekosystémovým službám i v podmínkách ČR a následně na základě vědeckých argumentů formulovat podklady a doporučení pro (úpravu)  nastavení a kalibraci podpory ekologického zemědělství v souladu s Akčním plánem ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021-2027 a dalšími souvisejícími závaznými dokumenty, tak aby tato přidaná hodnota byla zohledňována ve strategických a rozhodovacích procesech.

Česko – norské bilaterální workshopy na téma využívání pásem břehových porostů pro zvyšování kvality vody a snižování eroze půdy.

Kvalita vody je silně ovlivňována zemědělskou výrobou (splachy půdy do vodních toků, znečištění vody hnojivy a jinými chemickými látkami atd.). Současné zemědělské postupy zároveň významně přispívají k erozi hodnotné úrodné půdy. Náklady na úpravu/čištění vody v rámci vodohospodářské infrastruktury se zvyšují, kvalita půdy a vody a biologická rozmanitost se snižují. Jen malá pozornost je zatím věnována tzv. přírodě blízkým opatřením, která by mohla pomoci tyto výzvy řešit. Přírodě blízká opatření navíc přinášejí společnosti mnoho dalších přínosů v podobě různých ekosystémových služeb. Jedním z těchto opatření jsou nárazníkové zóny lužních lesů mezi zemědělskou půdou a vodními toky, které jsou však zatím vysazovány jen velmi málo. Praktická implementace tohoto opatření totiž naráží na celou řadu bariér.

Cílem projektu je proto podpořit setkávání vědců a expertů z praxe z ČR a Norska, umožňující výměnu zkušenosti a znalosti v této oblasti, která by měla vyústit v podání společného bilaterálního nebo multiraterálního projektu zamřeného na identifikaci a hodnocení přínosů nárazníkové zóny lužních lesů a následný návrh podpůrných mechanismů pro jejich praktickou implementaci.

Zadavatel:        Státní fond životního prostředí/ Norské fondy

Období řešení: 01/2019–08/2022

Kontaktní osoba: Jiří Louda, e-mail: louda@ieep.cz

Ve spolupráci: Norwegian University of Life Science, Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Tvorba multidisciplinárních nástrojů pro podporu hospodaření s dešťovou vodou v obcích.

Vhodně zvolená přírodě blízká opatření mají potenciál výrazně přispívat k adaptaci měst na změnu klimatu a snižovat negativní důsledky spojené např. s bleskovými povodněmi, suchem nebo tepelnými ostrovy. Přestože se obce ČR snaží těmto dopadům předcházet, realizace opatření podporujících hospodaření s dešťovou vodou v praxi velmi často naráží na nedostatečné kapacity a nedostatek informací potřebných při jejich plánování, zadávání, realizaci a propagaci. Velmi často tak vznikají jednostranná řešení, která plně nevyužívají potenciálu zvyšování kvality života ve městech pomocí zavádění funkčního systému modré a zelené infrastruktury.

Cílem mezioborového projektu je vytvoření metodiky a katalogu opatření, které budou sloužit zejména obcím jako srozumitelný podklad pro snadnější plánování, zadávání a realizaci přírodě blízkých opatření pro hospodaření s dešťovou vodou v zastavěném území.

Řešitelský tým IEEP v tomto projektu navazuje na předchozí řešené projekty, které se zabývaly  modrou a zelenou infrastrukturou. Dosavadní výstupy a nástroje budou dále rozvíjeny na základě mezioborové spolupráce a aplikovány na úrovni konkrétních opatření.

Vývoj nástroje a SMART metod pro ekonomické hodnocení.

Realizace přírodě blízkých opatření stále častěji naráží na jejich prosaditelnost a nízké povědomí o jejich vedlejších přínosech. Ekonomické hodnocení konkrétních opatření může posloužit jako významný argument pro realizaci (plánování) těchto opatření a vede k zvýšení povědomí o jejich významu. Cílem projektu bylo nalezení, definování, systematizování a ověření metod pro ekonomické hodnocení různých kategorií přírodě blízkých opatření (např. zelené zdi a střechy, stromy apod.) v inteligentních lidských sídlech využívajících zelenou a modrou infrastrukturu. Ekonomické hodnocení bere v potaz jak přímé náklady a užitky spojené s vybudováním a provozem, tak vedlejší dopady.

V rámci projektu došlo k návrhu postupu pro ocenění prvků zelené a modré infrastruktury, respektive jednotlivých kategorií přínosů dle konceptu ekosystémových služeb. Současně byl sestaven katalog významných biofyzikálních hodnot a přehled nákladů na daná opatření. Hlavním výstupem projektu je komplexní metodika, která má sloužit především jako podklad při rozhodovacích procesech ve státní správě.

Identifikace, kvantifikace a hodnocení ekosystémových služeb ve městech Drážďany, Liberec a Děčín.

Jednou ze společenských výzev současnosti je zachování biologické rozmanitosti a fungování ekosystémů. Především ve městech dochází v důsledku stavebního rozvoje ke ztrátám služeb poskytovaných přírodou, přestože významně ovlivňují kvalitu života a lidský blahobyt. V důsledku rostoucího počtu obyvatel ve městech a zvyšujícího se rizika projevů změny klimatu je zelené a modré infrastruktuře přikládán stále větší význam.
Projekt Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno-modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína (BIDELIN; reg. č. 100282320) je financován z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tento projekt se za využití konceptu ekosystémových služeb snaží odhalit vztah mezi vytvářením udržitelné hodnoty přírody, prvků přírodě blízké městské struktury a lidským blahobytem.
Cílem projektu je zvýšit význam ekosystémových služeb a hodnot přírody v urbánním prostředí za pomoci zhodnocení zelené a modré infrastruktury ve městech na příkladu Děčína, Drážďan a Liberce podle jednotné metodiky. Výsledky této analýzy lze využít při rozhodovacích procesech v oblasti územního plánování, ochrany přírody a při práci s veřejností.
Náš tým se v projektu zaměří především na vytvoření jednotné metodiky a následné využití konceptu ekosystémových služeb pro ocenění zelené a modré infrastruktury ve městech. Naváže tak na další řešené projektu z oblasti přírody a ekosystémových služeb a využije zkušeností z hodnocení přírodě blízkých adaptačních opatření na změnu klimatu.

Projekt je řešen ve spolupráci s Fakultou životního prostředí a Katedrou geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

Vybrané výstupy projektu ke stažení:

Animované video Zeleň a voda – cesta ke zlepšení kvality života ve vašem městě

Publikace Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje

Výzkumná zpráva Biofyzikální hodnocení vybraných ekosystémových služeb v Liberci a Děčíně

Studie Význam ekosystémových služeb pro kvalitu života obyvatel Děčína

Doporučení pro využití konceptu ekosystémových služeb v praxi a vědě

Vývoj podpůrného nástroje pro rozhodování o energetickém využívání biomasy při zohlednění ekonomických aspektů a externalit.

V současnosti dochází ke stále většímu tlaku na využívání zemědělské půdy, ať už za účelem pěstování krmiv, energetické biomasy nebo produkce potravin, a dochází tak ke konfliktům mezi těmito rozdílnými zájmy a využitími. Problém ještě zesiluje probíhající změna klimatu, mezi jejíž projevy kromě jiného patří častější a dlouhotrvající období sucha. Nemalý vliv má i podpora obnovitelných zdrojů energie, mezi které patří biomasa. Projekt se proto snaží najít vhodné metody pro optimalizaci využívání biomasy s ohledem na ekonomickou efektivnost, potravinovou soběstačnost (potřebu pěstování potravin a krmiv) a zohlednění požadavků na ochranu půd, především limitů ve využívání půdy a prevence degradace půdy.
Projekt navazuje a rozšiřuje nástroj IS RESTEP pro optimalizaci využívání biomasy. Hlavním cílem navazujícího projektu je přidání modulu EKONOMIKA do tohoto nástroje, který umožňuje regionální udržitelné plánování v energetice. Dojde tak k možnosti ekonomicky analyzovat nejen produkci zemědělské biomasy se zaměřením na plodiny ale i technologie. Rovněž bude možné analyzovat i následné energetické využití. V rámci projektu dojde k rozšíření informačního nástroje o nové podklady pro rozhodování.
Ekonomická analýza nezahrnuje pouze přímé náklady a výnosy z pěstování a užití zemědělské biomasy pro energetické účely. Tým IEEP se v projektu zaměří na hodnocení externalit spojených s produkcí biomasy. V této souvislosti bude proveden výběrový experiment (choice experiment). Aplikován zde bude koncept ekosystémových služeb. V rámci projektu dojde k provázání aktivit našeho týmu v oblasti energetiky a ekosystémových služeb.

Podpora adaptace Prahy, Plzně, Brna a Ústí nad Labem na změnu klimatu s využítím přírodě blízkých opatření.

Tři čtvrtiny obyvatel Evropy žijí ve městech, která jsou často zranitelná a nedostatečně připravena na dopady klimatické změny (vlny veder, nedostatek vody, sucho, záplavy). Pátá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu uvádí, že adaptační opatření v městech jsou stěžejní pro úspěšnou adaptaci na změnu klimatu. Cílem projektu je s využitím metodických přístupů ekonomického hodnocení, analýzy stávajících politik (bariér a příležitostí) v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a na základě zhodnocení možností implementace přírodě blízkých opatření ve městech.