Institut pro Ekonomickou a Ekologickou Politiku Člen akademického společenství 
Workshop: Les, zemědělství a voda ve vzájemných vazbách v Norsku a ČR
V Praze se 1. a 2. 8. 2022 sešli čeští a norští odborníci z akademického prostředí i veřejné správy, aby společně diskutovali přístupy obou zemí v oblasti využití zeleně podél vodních ploch a toků k ochraně kvality vod a půdy. V rámci bilaterálního diskusního workshopu proběhla jak výměna zkušenosti z obou zemí, tak byla diskutována příprava společného česko-norského projektu, který by měl pomoci k vyššímu využívání pásem břehových porostů, zejména v oblastech intenzivního zemědělství. Tyto několik metrů široké pásy zeleně podél vodních ploch mohou významně přispět ke snížení eroze zemědělské pudy a zvýšení kvality vody, neboť jsou schopny zachytávat rezidua hnojiv a dalších chemických látek využívaných v zemědělství. Zároveň mohou přispět k ochraně klimatu díky absorpci skleníkových plynů, vytvoření biotopů pro volně žijící živočichy a rostliny nebo zvýšit estetickou hodnotu krajiny,
Implementace těchto opatření však v praxi naráží na celou řadu bariér. Společnost si neuvědomuje, jaké všechny přínosy tento typ opatření přináší a neznají hodnotu těchto přínosů a není proto dostatečná společenská poptávka po jejich implementaci. Vlastníci půdy navíc nejsou dostatečně motivováni pásy zeleně kolem vodních toků vysazovat, existují však i další institucionální omezení komplikující vysazování pásů dřevin kolem vodních toků.
Díky finanční podpoře Norských fondů se mohl uskutečnit česko-norský diskusní workshop, kde byla tato témata diskutována. Na semináři vystoupili jak odborníci z akademického prostředí, tak i zástupci veřejné správy z obou zemí. Norskou zemědělskou univerzitu (Norwegian University of Life Sciences) reprezentoval prof. Åsgeir R. Almås, vedoucí katedry pedologie a hydrologie. O praktickém vysazování pásů dřevin mezi zemědělskou půdou a vodními toky v Norsku i problémy s tím spojenými hovořil Dr. Gjermund Gomo ze středonorské municipality Verdal. Využití dřevin pro ochranu vody a půdy v ČR, zejména v chráněných oblastech, představil Mgr. Jan Kyselka, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny SCHKO České středohoří. Dr. Kateřina Macháčová, vedoucí Oddělení ekosystémové výměny stopových plynů z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, prezentovala význam stromů pro zachytávání zatím méně často zkoumaných skleníkových plynů, jako jsou metan a oxid dusný. O současných výzkumných a aktivitách FŽP UJEP v této oblasti hovořil její proděkan doc. Josef Trögl a Dr. Rohan Shetti. Následoval Dr. Jan Macháč z IEEP UJEP s přednáškou na téma ekonomického hodnocení ekosystémových služeb. Součástí workshopu byla také diskuse zamýšleného společného projektového záměru.
Les, zemědělství a voda ve vzájemných vazbách: bilaterální workshopy pro podporu správy ekosystémových služeb
Česko – norské bilaterální workshopy na téma využívání pásem břehových porostů pro zvyšování kvality vody a snižování eroze půdy.
Kvalita vody je silně ovlivňována zemědělskou výrobou (splachy půdy do vodních toků, znečištění vody hnojivy a jinými chemickými látkami atd.). Současné zemědělské postupy zároveň významně přispívají k erozi hodnotné úrodné půdy. Náklady na úpravu/čištění vody v rámci vodohospodářské infrastruktury se zvyšují, kvalita půdy a vody a biologická rozmanitost se snižují. Jen malá pozornost je zatím věnována tzv. přírodě blízkým opatřením, která by mohla pomoci tyto výzvy řešit. Přírodě blízká opatření navíc přinášejí společnosti mnoho dalších přínosů v podobě různých ekosystémových služeb. Jedním z těchto opatření jsou nárazníkové zóny lužních lesů mezi zemědělskou půdou a vodními toky, které jsou však zatím vysazovány jen velmi málo. Praktická implementace tohoto opatření totiž naráží na celou řadu bariér.
Cílem projektu je proto podpořit setkávání vědců a expertů z praxe z ČR a Norska, umožňující výměnu zkušenosti a znalosti v této oblasti, která by měla vyústit v podání společného bilaterálního nebo multiraterálního projektu zamřeného na identifikaci a hodnocení přínosů nárazníkové zóny lužních lesů a následný návrh podpůrných mechanismů pro jejich praktickou implementaci.
Zadavatel: Státní fond životního prostředí/ Norské fondy
Období řešení: 01/2019–08/2022
Kontaktní osoba: Jiří Louda, e-mail: louda@ieep.cz
Ve spolupráci: Norwegian University of Life Science, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Studenti se mohou hlásit na 17. ročník Bilaterální školy o energetických systémech v ČR a Rakousku.
Review of Policy Instruments for Climate-Smart Mountain Forestry
Jaké nástroje lze použít pro implementaci climate-smart lesnictví v horských oblastech Evropy?
Abstrakt: Implementing the Climate-Smart Forestry (CSF) concept into practice requires interaction among key stakeholders, especially forest owners and managers, policymakers (or regulators in general), forest consultants, and forest users. But what could be the most effective policy instruments to achieve climate smartness in mountain forests? Which ones would be the most acceptable for forest owners? And for the local forest communities? Should they be designed and implemented with the use of participatory approaches or rather on a top-down basis? This chapter summarizes key policy instruments structured in three subsequent categories: command-and-control, voluntary market-based instruments, and community cooperation. It provides examples of their functioning in the forestry sector and discusses their suitability for the implementation of climate smart forestry. It appears that there are many policy instruments used with varying degrees of success such as forest concessions or voluntary certification schemes. A wide range of instruments are responding to direct regulation; this has been seen as insufficient to deal with natural hazards and calamities.
Citace: Dubova L. et al. (2022) Review of Policy Instruments for Climate-Smart Mountain Forestry. In: Tognetti R., Smith M., Panzacchi P. (eds) Climate-Smart Forestry in Mountain Regions. Managing Forest Ecosystems, vol 40. Springer, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-80767-2_14
Ke stažení: ↓ Review of Policy Instruments for Climate-Smart Mountain Forestry
The Value of Urban Nature in Terms of Providing Ecosystem Services Related to Health and Well-Being: An Empirical Comparative Pilot Study of Cities in Germany and the Czech Republic.
Jak se obyvatelé měst cítí v městské zeleni? Jak tato zeleň ovlivňuje jejich zdraví a kvalitu života? A jaké typy městské zeleně obyvatelé nejvíce preferují?
Abstrakt: Kvalita života v našich městech velmi závisí na inteligentním plánování a vytváření kvalitního městského životního prostoru, zejména městské přírody. Poskytováním široké škály ekosystémových služeb (ES) městská příroda zásadně přispívá k dobré kvalitě života obyvatel měst a hraje významnou roli při předcházení běžným nemocem prostřednictvím svého pozitivního vlivu na fyzické a duševní zdraví. Zdraví je jedním z nejdůležitějších faktorů lidského blahobytu, a je tedy životně důležité pro udržitelný rozvoj. ES městské zeleně poskytují i další sociálně-kulturní funkce vedle veřejného zdraví, podporují např. environmentální spravedlnost a občanské uvědomění. Proto by na ES mělo být myšleno vždy při hledání řešení různých problémů ve městech. Cílem článku bylo zjistit vliv zelených ploch ve třech vybraných městech na zdraví a kvalitu života lidí. Toho bylo dosaženo pomocí výzkumu, který byl zaměřen na obyvatele měst a jejich sebehodnocení zdraví a pocitů při návštěvě městských zelených ploch. Za tímto účelem jsme si položili výzkumnou otázku: jaké typy městské zeleně a jejich charakteristiky obyvatelé měst nejvíce oceňují? Na základě našich zjištění jsme vypracovali doporučení pro postupy podporující zlepšování životních podmínek ve městech. Vytipovali jsme také překážky a příležitosti ovlivňující využití venkovních volnočasových aktivit i způsoby podpory veřejného zdraví obyvatel měst.
Syrbe, R., Neumann, I., Grunewald, K., Brzoska, P., Louda, J., Kochan, B., Macháč, J., Dubová, L., Meyer, P., Brabec, J., Bastian, O. (2021). The Value of Urban Nature in Terms of Providing Ecosystem Services Related to Health and Well-Being: An Empirical Comparative Pilot Study of Cities in Germany and the Czech Republic. Land, 10 (4): 341. https://www.mdpi.com/2073-445X/10/4/341
Achieving Robust and Socially Acceptable Environmental Policy Recommendations: Lessons from Combining the Choice Experiment Method and Institutional Analysis Focused on Cultural Ecosystem Services
Článek přibližuje, jak by využití kombinace kvantitativních a kvalitativních vědeckých metod mohlo přispět k navrhování společensky přijatelných doporučení v oblasti environmentální politiky.
Abstrakt: Zohledňování ekosystémových služeb v environmentální politice se v poslední době stala klíčovým aspektem při řešení environmentálních problémů vznikajících v důsledku přetěžování přírodních systémů. Osoby s rozhodovací pravomocí však často věnují pozornost především výsledkům kvantitativních metod (zaměřených na oceňování v peněžních jednotkách). Tento článek zkoumá nový způsob kombinace kvantitativních a kvalitativních metod, který se ukázal být užitečným postupem pro dosažení lepší správy životního prostředí. V rámci výzkumu byla kombinována metoda výběrového experimentu (kvantitativní metoda) a institucionální analýza (kvalitativní metoda) jako rovnocenné doplňky. V našem přístupu není cílem kvalitativní institucionální analýzy ověřit přiměřenost výsledků ochoty platit (za určitou změnu stavu životního prostředí), ale spíše lépe zohlednit kulturní a sociální perspektivy představitelů společnosti. Takový přístup zvyšuje robustnost politických doporučení a jejich akceptovatelnost ve srovnání s izolovanými aplikacemi obou metod. Pro ověření tohoto obecného předpokladu byly obě metody aplikovány na území Východního Krušnohoří v České republice k zachycení preferencí a postojů místních stakeholderů i turistů k maloplošným ekosystémům. Výsledky potvrzují, že preference týkající se estetických hodnot ekosystémů (výstupy kvantitativní metody) je třeba doplnit fakty o institucionálním nastavení a bariérách (výstupy kvalitativní metody), aby bylo možné lépe reagovat na lokálně relevantní doporučení pro osoby s rozhodovací pravomocí týkající se např. zavedení nových ekonomických nástrojů (místní daně nebo poplatky za vstup atp.). Zjištění této studie lze také vzít v úvahu pro správu větších místních společných přírodních zdrojů, jako jsou (veřejné) lesy nebo chráněné oblasti.
Louda, J., Vojáček, O., Slavíková, L. (2021). Achieving Robust and Socially Acceptable Environmental Policy Recommendations: Lessons from Combining the Choice Experiment Method and Institutional Analysis Focused on Cultural Ecosystem Services. Forests, 12: 484. https://www.mdpi.com/1999-4907/12/4/484
Lessons learned from implementing the ecosystem services concept in urban planning
Jaké jsou zkušenosti se zaváděním konceptu ekosystémových služeb do praxe městského plánování v 10 evropských městech?
Abstrakt: Článek představuje shrnutí poznatků získaných z implementace konceptu ekosystémových služeb (ES) do praxe městského plánování v různých prostředích evropských měst. Shrnuje poznatky výzkumu, který byl spoluvytvářen výzkumnými pracovníky a zástupci veřejné správy v rámci případových studií v deseti evropských městech. Pro doplnění odborné analýzy bylo provedeno 14 polostrukturovaných rozhovorů s odborníky za praxe (komunální politici, relevantní městští úředníci atd.) s cílem posoudit praktické využití konceptu ES v městském prostředí. Mezi vědci a odborníky z praxe panovala silná shoda jak ohledně příležitostí, tak překážek pro širší využití konceptu ES v praxi městského plánování. Shoda byla nalezena např. v tom, že koncept ES podporuje rozhodování i územní plánování, nejužitečnější je ale jako komunikační nástroj. Peněžní hodnocení ES a tlak veřejnosti lze považovat za podpůrné faktory. Překážkami pro širší implementaci ES je nedostatek empirických výstupů vč. případových studií, standardizovaných metod a kritérií pro hodnocení přírody a jejích přínosů, nedostatek právních předpisů, omezená kapacita municipalit a neochota aplikovat ES v plánovací praxi a nízké zapojení veřejnosti. Na vybrané aspekty zavádění konceptu ES do praxe, jako je monetarizace ES, se názory vědců i praktiků lišily. Na základě našich průzkumů shrnujeme, za jakých okolností je koncept ES nejrelevantnější a nejužitečnější pro urbanisty a osoby s rozhodovací pravomocí.
Grunewald, K., Bastian, O., Louda, J., Arcidacono, A., Brzoska, P., Bue, M., Cetin, N., Dworczyk, C., Dubová, L., Fitch, A., Jones, L., La Rosa, D., Mascarenhas, A., Ronchi, S., Schlaepfer, M., Sikorska, D., Tezer, A. (2021). Lessons learned from implementing the ecosystem services concept in urban planning. Ecosystem Services, 49, 101273; https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2212041621000310?via%3Dihub
Proběhl seminář Příležitosti a výzvy pro transformaci energetiky ve střední Evropě
V Praze se 22. 11. 2021 sešli přední odborníci v oblasti energetiky a diskutovali, jaké příležitosti a výzvy čeká region střední Evropy v následujících dekádách v souvislosti s očekávanou transformací energetiky umožňující přechod k nízkouhlíkové ekonomice.
Mezinárodní diskusní seminář „Opportunities and Challenges for Energy Transformation in Central Europe“ byl organizován v rámci spolupráce Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku (CZ-AT EEG) s Institutem pro ekologickou a ekonomickou politiku UJEP, ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni.
Klimaticky neutrální Evropa do roku 2050 patří mezi jeden z nejdůležitějších, ale také nejambicióznějších cílů Evropské unie. Do roku 2030 by členské země EU měly snížit emise skleníkových plynů o 55 % (oproti roku 1990). V souvislosti s nečekaným výrazným růstem cen energií (nejen v ČR) v důsledku nižší produkce energie z obnovitelných zdrojů, nepředpokládanému růstu cen emisních povolenek a dalších faktorů zaznívají pochybnosti o dosažitelnosti a společenské akceptovatelnosti cílů tzv. Zeleného údělu EU.
„Jsme rádi, že se nám i v této covidem silně ovlivněné době podařilo zorganizovat interdisciplinární seminář pro odbornou veřejnost s osobní účastí zahraničních expertů. Přítomní tak měli možnost živě diskutovat aktuální otázky transformace energetiky s kolegy z Rakouska a Řecka, což je vždy přínosnější, než pouhé online setkání.“ Uvedl po akci Dr. Jiří Louda, tajemník Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku a vědecký pracovník IEEP (FSE UJEP).
Diskusní seminář, kterého se zúčastnilo 25 účastníků z řad akademiků, soukromých firem, veřejné správy a neziskových organizací, proběhl hybridní formou. Tedy většina presentujících i hostů byla účastna osobně, někteří se však připojili online.
Celou akci otevřel Mag Georg Zehetner, LL.M. (rada-vyslanec a zástupce velvyslankyně Rakouska v ČR) společně s prof. Ing. Jaroslavem Knápkem, CSc. (vedoucím Katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT), který měl zároveň přednášku o aktuálních výzvách transformace české energetiky. Dipl. Ing. Jaroslav Míl, MBA, který dříve působil mj. jako předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a.s., vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, nebo prezident Svazu průmyslu a dopravy, hovořil o energickém výhledu ČR a střední Evropy do roku 2040. V rámci prvního bloku vystoupili dále prof. Reinhard Haas, vedoucí Energy Economic Group z Technické univerzity ve Vídni a Dr. Nikolaos Koltsaklis ze Západomakedonské univerzity v Řecku.
Druhý blok diskusního semináře byl zaměřen na rozvoj udržitelné a nízkoemisní dopravy. Zde vystoupili Ing. Tomáš Chmelík, Ph.D. – vedoucí manažer čisté mobility skupiny ČEZ, doc. Dr. Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni a doc. Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D., která působí na UJEP.
Celý diskusní seminář pak přednáškou o rakouském přístupu k nízkouhlíkovému stavitelství zakončil prof. Dr. Wolfgang Streicher, prorektor Univerzity Innsbruck.
Prezentace z diskusního semináře bude možné nalézt webových stránkách www.energy-europe.org.
Posláním Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku (CZ-AT EEG) je podpora veřejné diskuse v širším okruhu především českých a rakouských odborníků k otázkám vztahu energie, životního prostředí, ekonomiky a společnosti. Proto skupina každoročně organizuje konferenci, která je určena především odborné veřejnosti z řad veřejné správy a akademické sféry.
Přijďte na mezinárodní diskusní seminář na téma „Opportunities and Challenges for Energy Transformation in Central Europe“, 22.11.2021
Klimaticky neutrální Evropa do roku 2050 patří mezi jeden z nejdůležitějších, ale také nejambicióznějších cílů Evropské unie. Do roku 2030 by členské země EU měly snížit emise skleníkových plynů o 55 % (oproti roku 1990). Avšak v důsledku post-covidovému rozjíždění ekonomik, nižší produkci energie z obnovitelných zdrojů, než se očekávalo a nepředpokládanému růstu cen emisních povolenek výrazně roste cena energií. To vyvolává mnohé pochybnosti o dosažitelnosti a společenské akceptovatelnosti cílů tzv. Zeleného údělu EU. Jak se na příležitosti a hrozby transformace energetiky ve střední Evropě dívají odborníci z praxe i akademického prostředí?
Diskusní seminář otevře Georg Zehetner – rada-vyslanec a zástupce velvyslankyně Rakouska v ČR. Dále vystoupí např. Jaroslav Míl, který dříve působil mj. jako vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, generální ředitel ČEZ nebo prezident Svazu průmyslu a dopravy, Reinhard Haas a Amela Ajanovic – profesoři Technické univerzity ve Vídni, Jaroslav Knápek – profesor FEL ČVUT nebo Tomáš Chmelík – vedoucí oddělní e-mobility v rámci ČEZ, Eliška Vejchodská – odbornice na alternativní způsoby dopravy z UJEP, Wolfgang Streicher – prorektor Univerzity Innsbruck nebo Nikolaus Koltsaklis ze Západomakedonské univerzity zabývající energetickými trhy.
Kompletní program konference ke stažení zde.
Kdy: 22.11.2021 od 13h
Kde: Hotel Amarilis (Štěpánská 18, Praha)
Jazyk jednání: angličtina
Přihlášení: e-mailem na adrese simunek@ieep.cz do 10.11.2021
Kapacita je omezena na 30 účastníků.
Účast na akci je bezplatná.
Konferenci organizujeme ve spolupráci ČVUT, Technickou univerzitou ve Vídni a s Česko-rakouskou expertní skupinou pro energetiku (www.energy-europe.org), která byla jmenována vládami obou zemí v roce 2002, aby iniciovala odbornou diskusi aktuálních témat v energetice mezi odborníky z ČR, Rakouska, ale i dalších zemí.
Komunitní zahrady aneb pěstování plodin i sousedských vztahů
Třetí zpráva pro klíčové aktéry se zaměřila na komunitní zahrady
Zájem o městskou zeleň i zahrádkaření v době pandemie COVID vzrostl. Stále populárnější se tak stávají komunitní zahrady, na které se zaměřila třetí Zpráva pro klíčové aktéry vydávaná v rámci Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu.
Ve spolupráci s KOKOZA a řadou odborníků z IEEP přinášíme nejen popis, co to komunitní zahrady jsou, ale také jak mohou vypadat a komu slouží. Z realizovaného výzkumu napříč republikou pak představujeme, co členy motivuje zapojit se do komunitního zahradničení. Myslíme i na města, proto nechybí důvody, proč a jak zahrady podporovat. A co na to říkají sousedé? I o tom se na příkladu zahrady v Ústí nad Labem můžete dočíst. No a kdyby Vás to náhodou nalákalo se chtít aktivně do komunitního zahradničení zapojit, tak nechybí odkaz na portál mapko.cz, který Vám pomůže najít tu nejbližší zahradu ve Vašem okolí, o které možná ani nevíte.
Jedná se o jednu z dílčích Zpráv pro klíčové aktéry, další najdete na této stránce nebo souhrnně všechny spolu s informacemi o workshopech na webu platformy zde.
Citace: Macháč, J., Dubová, L., Vacková, A. a kol. (2021): Komunitní zahrady aneb pěstování plodin i sousedských vztahů. IEEP a Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu.
Ke stažení: ↓Komunitní zahrady aneb pěstování plodin i sousedských vztahů