Metodika, s níž si můžete spočítat, kolik ovoce a zeleniny se vypěstuje ve Vaší obci
Zahrádkaření, samozásobitelství, pěstování potravin, městské zemědělství, jedlá města. Možná se s těmito pojmy v poslední době setkáváte čím dál častěji. Domácí pěstování potravin je dlouhodobou součástí české i evropské kultury, zvýšeného zájmu veřejnosti i médií se dočkalo v souvislosti s pandemií Covidu-19 či vysokou inflací. Ač se to nemusí na první pohled zdát zřejmé, toto pěstování potravin mimo trh je velmi rozšířené a v Česku produkuje nezanedbatelné množství ovoce a zeleniny. Výzkumy ukazují, že v posledních dvou desetiletích se zahrádkaření věnuje přes 40 % domácností, data z podzimu 2022 uvádějí dokonce více než polovinu.
Metodika Vás provede postupem, jak spočítat produkci ovoce a zeleniny na zahrádkách a ve veřejné zeleni. Je určená zejména zástupcům samosprávy a veřejné správy, urbanistům, neziskovému sektoru, ale i občanům se zájmem o lokální potraviny. Součástí metodiky je i excelová kalkulačka, která výpočet usnadní pomocí zadání vstupních dat. Výpočty dovolují modelovat různé situace, měnit intenzitu pěstování, počty pěstitelů nebo rozlohu ploch věnovaných potravinám. Samotná metodika pak obsahuje více o kontextu a důležitosti zahrádkaření i tzv. „jedlých měst“ a najdete zde řadu odkazů k dalšímu čtení.
Citace: Vávra, J. (2022). Jedlé město: jak spočítat produkci ovoce a zeleniny v obci? Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku
Ke stažení:
Jedlé město: jak spočítat produkci ovoce a zeleniny v obci?(pdf.)
Kalkulačka pro ilustrační výpočty produkčního potenciálu obcí (dodatek ke studii) (excel)
Postoje obyvatel a zástupců měst ke komunikaci opatření.
Nedílnou součástí řešení projektu Obce mluví o vodě je nalezení, testování a systematizování nástrojů komunikace v plánování a realizaci opatření pro hospodaření s dešťovou vodou (HDV) ve veřejném prostoru. V prvních dvou letech řešení projektu byla realizována tři rozsáhlá šetření zaměřující se na: (i) Současné přístupy, zkušenosti a potřeby komunikace opatření HDV ze strany zástupců měst; (ii) Postoje a přístupy široké veřejnosti k tématu HDV ve městech a ke komunikaci ze strany samospráv související s tímto tématem. Důraz byl kladen na odhalení preferovaných zdrojů informací a komunikačních kanálů. Zájem byl také o rozsah a obsah komunikace ve vazbě na vybraná podtémata související s hospodařením s dešťovou vodou a správou městské zeleně obecně; (iii) Experimentální testování obsahu komunikace v behaviorální laboratoři s cílem odhalit vliv použití narativů na zvýšení prosaditelnosti a akceptace opatření u široké veřejnosti.
Výzkumná zpráva shrnuje dosavadní poznatky z výše uvedených šetření ve vybraných městech v České republice.
Citace: Povolná, L., Macháč, J., Hekrle, M., Sýkorová, M., Hejtmánková, B., Staňková, N., Jánská, M., Olšová, P. (2022). Jak mluvit s veřejností o implementaci opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická
Ke stažení: Jak mluvit s veřejností o implementaci opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech (pdf.)
O Platformě
Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu je networkingová platforma pro propojování zástupců výzkumníků, aplikační sféry, samosprávy a státní správy v ČR. Jejím smyslem je propojování odborníků, sdílení poznatků a nalézání společných průniků v tématech, kterými se aktuálně ve vazbě na klimatickou změnu, zelenou a modrou infrastrukturu a zavádění konceptu SMART zabývají města i menší obce v ČR.
Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Zaměření
Platforma klade důraz na aktuální palčivé problémy měst spojené s klimatickou změnou a přírodou ve městě obecně, mezi které patří:
Výstupy
Platforma pořádá setkávání odborníků nad výše uvedenými tématy spojenými s klimatickou změnou a zelenou a modrou infrastrukturou. Hlavními výstupy z těchto setkání jsou Zprávy pro klíčové aktéry, které jsou prezentovány jak klíčovým aktérům v dané oblasti, tak i široké veřejnosti. Jejich účelem je poskytnout praktická doporučení a zvýšit povědomí o daných tématech napříč společností, případně reagovat a na základě mezioborové diskuse se vyjadřovat k současnému dění.
Vybrané výstupy Platformy ke stažení:
Zpráva pro klíčové aktéry č. 1: Sázení stromů ve městě a v krajině – výsadbou to nekončí.
Klíčová sdělení:
Zpráva pro klíčové aktéry č. 2: Proč a jak české domácnosti (ne)hospodaří se srážkovou vodou?
Klíčová sdělení:
Zpráva pro klíčové aktéry č. 3: Komunitní zahrady aneb pěstování plodin i sousedských vztahů
Klíčová sdělení:
Zpráva pro klíčové aktéry č. 4 : Extenzivní zelené střechy a jejich teplotní vlivy na budovy a město
Klíčová sdělení:
Zpráva pro klíčové aktéry č. 5: Význam komunitních zahrad v době krizí: Od relaxace po
potravinovou soběstačnost
Klíčová sdělení:
Minulá setkání Platformy:
Organizátoři
Platforma vznikla na půdě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem původně v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community (č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/
Jejími organizátory jsou Ing. Jan Macháč, Ph.D. a Ing. Marek Hekrle, Ph.D. z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku.
Chcete-li dostávat pozvánky na setkání Platformy, napište prosím na mail: marek.hekrle@ujep.cz.
Porovnaní vlivu konvenčního a ekologického zemědělství na poskytování ekosystémových služeb a formulace argumentů pro úpravu nastavení podpory ekologického zemědělství.
Jako ekosystémové služby (ES) označujeme přínosy složek ekosystémů člověku. Mezi takové ES patří například dostupnost vody v půdě a krajině a její kvalita, podpora biodiverzity a biologická regulace škůdců a plevelů, opylování, půdotvorné procesy či koloběh živin. Zemědělská produkce je na mnohých z těchto ES (které jsou zároveň omezenými zdroji) bezprostředně závislá, zároveň jejich množství i kvalitu poskytování přírodními systémy ovlivňuje. Studie, které by se systematicky a komplexně věnovaly rozdílným dopadům konvenčních a ekologických systémů zemědělství na poskytování ES však v českém prostředí chybí.
Cílem projektu je pomocí vlastního výzkumu, využití dostupných dat z dlouhodobých měření a odborné literatury zhodnotit vliv konvenčního a ekologického zemědělství na ekosystémové služby poskytované přírodními systémy. Díky multidisciplinárnímu přístupu projektu dojde ke komplexnímu hodnocení vybraných ekosystémových služeb z biofyzikálního i ekonomického pohledu, doplněného navíc o analýzu životního cyklu vybraných zemědělských produktů. Účelem tohoto hodnocení je ověřit hypotézu, že ekologické zemědělství přináší přidanou hodnotu ve vztahu k ekosystémovým službám i v podmínkách ČR a následně na základě vědeckých argumentů formulovat podklady a doporučení pro (úpravu) nastavení a kalibraci podpory ekologického zemědělství v souladu s Akčním plánem ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021-2027 a dalšími souvisejícími závaznými dokumenty, tak aby tato přidaná hodnota byla zohledňována ve strategických a rozhodovacích procesech.
Zadavatel: | Národní agentura pro zemědělský výzkum, Ministerstvo zemědělství ČR |
Období řešení: | 01/2023–12/2025 |
Kontaktní osoba: | Jiří Louda, e-mail: louda@ieep.cz |
Ve spolupráci | Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích |
Role místních komunit, které společně vlastní a spravují les, v inovativní správě lesů a poskytování ekosystémových služeb.
Samoorganizované místní komunity (SMK) spravující společné lesy udržitelným způsobem existují v Evropě již po staletí. Ve většině zemí střední a východní Evropy byla tato tradice přerušena komunistickým režimem ve druhé polovině 20. století. V současné době se zvyšuje společenská poptávka po (mimoprodukčních) ekosystémových službách (ES) poskytovaných lesy a SMK by mohly hrát významnou roli při jejich poskytování. Tyto komunity však v současnosti čelí mnoha výzvám, např. klimatickým změnám, ztrátě příjmů nebo měnícím se společenským hodnotám. Článek zkoumá (i) úlohu SMK v inovativní správě lesů a udržitelném poskytování ES a (ii) specifické podmínky a podpůrné/bránící faktory ovlivňující zavádění inovativního a udržitelného lesnictví místními komunitami ve střední a východní Evropě.
Faktory ovlivňující zavádění inovací pro rozvoj udržitelného lesnictví byly identifikovány a diskutovány během workshopů, fokusních skupin a polostrukturovaných rozhovorů s členy dvou SMK v Česku a na Slovensku a dalšími zúčastněnými stranami. Ukázalo se, samoorganizované místní komunity spravující společné lesy mohou hrát průkopnickou roli při zavádění inovací, protože jsou otevřené novým řešením a mají schopnost pružně a kolektivně reagovat na nové výzvy. Klíčovými podpůrnými faktory jsou důraz na mimoprodukční ekosystémové služby, spolupráce aktérů, silné vedení v rámci komunit a zavádění finančních kompenzací za poskytování ES. Naopak faktory související s institucionálním nastavením (např. současné legislativní prostředí) jsou vnímány jako bránící.
Citace a odkaz: Louda, J., Dubová, L., Špaček, M., Brnkaláková, S., Kluvánková, T. 2023. Factors affecting governance innovations for ecosystem services provision: Insights from two self-organized forest communities in Czechia and Slovakia. Ecosystem Services, 59, 101497. https://doi.org/10.1016/j.ecoser.2022.101497
IEEP ve spolupráci s FEL ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni otevírá již 18. ročník úspěšné interdisciplinární bilaterální školy o energetických systémech v ČR a Rakousku pro 10 českých a 10 rakouských studentů. Více informací ZDE.
Doporučení ke snižování povodňových škod pomocí změn využívání půdy v ucelených povodích
Abstrakt: Flood risk management (FRM) aims to integrate necessary technical measures with environmental and societal approaches. Focusing on the process and governance of how to plan, implement, and maintain solutions therefore becomes essential. Among the different stakeholders, landowners are a key group to be considered. This contribution elaborates on the interconnections between land policy, FRM and private land ownership. It is based on the European COST Action network LAND4FLOOD, which brings together academics and stakeholders from various disciplines and more than 35 countries. We argue for a less project oriented and more process oriented approach, a focus on land management and more emphasis on small-scale measures. This represents a break with some of the recent working paradigms of FRM.
Full citation: Potocki, K., Hartmann, T., Slavikova, L., Collentine, D., Veidemane, K., Raska, P., Barstad, J., Evans, R. (2022). Land Policy for Flood Risk Management—Toward a New Working Paradigm. Earth´s Future, 10, e2021EF002491.
Kniha o finančních nástrojích ke snižování povodňových škod ve fázi obnovy i v delším časovém odstupu.
Financial schemes for flood recovery, if properly designed and implemented, might increase flood resilience. However, options for the increase of flood resilience during the recovery phase are to a large extent overlooked and the diversity of existing schemes shows that there has been a lack of consensus on how to achieve resilient flood recovery.
Financial Schemes for Resilient Flood Recovery investigates how the implementation of financial schemes (government relief subsidies, insurance schemes, buy-outs, etc.) might increase flood resilience. The chapters included in this edited volume address the following questions: Shall government relief subsidies exist when there is flood insurance in place, and, if so, how might they both be coordinated? Where (or how) to decide about build back better incentives and where to go for planned relocation programs? What is the distributional equity of financial schemes for flood recovery, and has it been sufficiently treated?
The book covers different approaches to flood recovery schemes with specific intervention rationales in different countries. Empirical evidence provided clearly shows the great diversity of financial flood recovery schemes. This diversity of state-funded schemes, private-based insurance schemes, and hybrids as well as planned relocation schemes indicates a lack of a consistent and strategic approach in flood risk management and flood resilience about flood recovery.
The chapters in this book were originally published in the Environmental Hazards.
Full citation: Slavíková L,, Hartmann, T., & Thaler, T. (2021). Financial Schemes for Resilient Flood Recovery (1st ed.). Routledge, Taylor & Francis Group.
Kniha usiluje o propojení územního plánování a politiky se strategiemi snižování povodňových škod v Evropě.
Centralising the role of land and landowners, Spatial Flood Risk Management brings together knowledge from socio-economy, public policy, hydrology, geomorphology, and engineering to establish an interdisciplinary knowledge base on spatial approaches to managing flood risks. The final LAND4FLOOD COST Action book brings together more than 25 authors from different disciplines and different European countries to discuss existing challenges.
Kniha v on-line verzi je k dispozici zdarma zde: Hartmann, T., Slavíková, L., Wilkinson, M. (2022): Spatial flood risk management. Edward Elgar.
Nákladová optimalizace svozových tras sběru bioodpadu v českých městech s využitím GIS nástrojů.
Abstrakt: Nowadays, dealing with organic waste (or biowaste) remains a global phenomenon. Especially developing countries worldwide generate more than 50 percent organicwaste. In the European Union (EU) with a share of 34%, biowaste is a dominantfraction of the municipal waste (EEA, 2020). Therefore, separate collection at source and environmentally sound treatment of biowaste are of key importance. An intensive optimisation of biowaste separate collection is needed to balance demands of municipal representatives and households’ needs. Based on the mixed-method approach we developed a MCDA model complemented by expert-based weighting assessment and combined with the GIS localisation tools aimed at the optimisation of biowaste container locations that reflects various spatial conditions, preconditions for the localisation of containers and its cost intensity. We concluded that changing the density of containers, distance between the address point and container, and selecting container locations that respect the habits of households and demands of the collection technology significantly affect the total and collection costs. We confirmed that the decreases in the total costs were not significant for maximum walking distances of over 95 m, and would approach zero for distances of over 230 m. When the maximum walking distance exceeds 268 m, 40% of all inhabitants would not participate in the system as it would be inconvenient for them. A recycling campaign is needed to increase their willingness to participate in the system. We provided arguments for decision-makers how to balance convenience of the biowaste separation system and collection costs by proper localisation of biowaste containers.
Citace a odkaz: Slavík, J., Dolejš, M., & Rybová, K. (2021). Mixed-method approach incorporating Geographic information system (GIS) tools for optimizing collection costs and convenience of the biowaste separate collection. Waste Management, 134, 177–186.