Institut pro ekonomickou
a ekologickou politiku

člen EAcademia logo

Aktuality

1 2 3 5

VODA VE MĚSTĚ Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu

Jak udržitelně nakládat s dešťovými vodami na městem vlastněných pozemcích, budovách a na veřejných prostranstvích

Publikace provádí představitele měst provádí přípravou, plánováním, realizací i údržbou opatření pro hospodaření s dešťovou vodou (HDV) ve vazbě na modrou a zelenou infrastrukturu.

Kvůli stále častějším projevům klimatické změny, které se mimo jiné projevují střídáním delšího období sucha a přívalových srážek, si nejen akademické sféra, ale i zástupci samosprávy, státní správy i široká veřejnost uvědomují potřebu s dešťovou vodou lépe hospodařit – umožnit jí zasáknout se v místě jejího dopadu, po určitou dobu ji zadržet, anebo ji využívat pro zálivku vegetace či kropení ulic v horkých letních dnech. V městech se však stále setkáváme se zažitým pohledem, jenž dešťovou vodu považuje za problém, který je třeba co nejrychleji vyřešit tím, že dešťovou vodu z daného prostředí odvedeme do kanalizace. Metodika je určena pro zástupce měst, kteří chtějí nakládat s dešťovými vodami udržitelněji a pomocí tohoto přístupu podpořit i další městské systémy (modrou a zelenou infrastrukturu, zlepšení mikroklimatu v městském prostředí) a tím se adaptovat na změny klimatu.

Metodika popisuje procesní prostup od povolení po údržbu opatření HDV, poukazuje na pozitivní dopady opatření HDV i systému modré a zelené infrastruktury v měřítku celého města i jednotlivých veřejných prostranství a pomáhá představitelům měst se zorientovat v jednotlivých techničtějších i přírodě blízkých opatření HDV. Obsahuje přehledy opatření, jejich popisy a příklady dobré praxe z domova i zahraničí.

Citace: Sýkorová, M. a kol. (2021): VODA VE MĚSTĚ Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu. Praha: České vysoké učení technické, 204 str.

Projekt: TJ02000067: VODA VE MĚSTĚ: Modrá a zelená infrastruktura mezioborově

Ke stažení zdarma na oficiálních stránkách:  http://vodavemeste.cz/

 

PotravSOS: Zvýšením potravinové soběstačnosti k odolnosti společnosti vůči dopadům krize

Podpora budování městských komunitních zahrad (KZ) ke zmírňování ekonomických a sociálních dopadů krizí.

Komunitní zahrady přináší řadu užitků svým členům nejen v podobě produkce plodin či podpory sociálních vztahů, ale i ostatním obyvatelům měst. Jakožto prvek zeleně v urbánním prostředí přispívají ke zvyšování kvality života díky poskytování ekosystémových služeb, mezi které patří regulace dešťového odtoku, regulace kvality ovzduší či ochlazování mikroklimatu. V širším hledisku pak plní i vzdělávací, rekreační a kulturní funkci, jsou místem pro bezpečné setkávání ve veřejném prostoru, místem pro kulturní akce, vzdělávání dětí atd. Z pohledu městských zastupitelů plní cíle adaptační strategie na změnu klimatu, mohou přispívat i k rozvoji zanedbaných a jinak nevyužitých městských pozemků. Podpora městských KZ je tak přínosná i pro obyvatele, kteří nejsou přímo postiženi dopady krizí.

Cílem tohoto mezioborového projektu je určení potenciálu snížení negativních dopadů krizí pomocí zřizování komunitních zahrad na městských pozemcích vedoucí ke zvýšení potravinové soběstačnosti obyvatel měst. Výzkumem mezi členy komunitních zahrad, koordinátory, ale i obyvateli a zastupiteli měst dojde k určení přínosu komunitních zahrad v době krize (spojené s COVID-19), k identifikaci bariér k zakládání městských KZ a nalezení nejvhodnějších pozemků, a rovněž k ověření poptávky obyvatel po zapojení se do městského zemědělství v komunitních zahradách. Nakonec tak bude určen celkový potenciál zakládání KZ městy pro zmírňování dopadů negativních ekonomických a sociálních krizí na obyvatele.

Řešitelský tým IEEP v tomto projektu navazuje na předchozí výzkumy zabývající se přínosy komunitních zahrad a motivacemi jejích členů. Poznatky budou ve spolupráci s KOKOZA, o.p.s. dále rozšiřovány a poslouží k podpoře budování konkrétních městských komunitních zahrad ve vybraných městech.

Zadavatel: Technologická agentura ČR
Období řešení: 05/2021 – 12/2023
Kontaktní osoba: Jan Macháč, e-mail: machac@ieep.cz
Řešitelský tým: Jan Macháč, Lenka Dubová, Marek Hekrle, Jan Vávra
Ve spolupráci: KOKOZA, o.p.s. (další uchazeč)
Výstupy: Hlavním výstupem projektu bude Souhrnná výzkumná zpráva, která představí přínosyKZ v době krize, poptávku po městských KZ ze strany obyvatel a nabídku ze strany měst, faktory udržitelnosti KZ, uvede doporučení pro odstranění bariér pro jejich budování a představí postup pro nalezení vhodných míst k zakládání městských KZ ve městech ČR.

 

Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE

Jak postupovat při peněžním vyčíslení externalit v zemědělství?

Metodika představuje komplexní metodický nástroj pro peněžní vyjádření výše externalit spojených s produkcí biomasy a se zemědělskou produkcí obecně. Cílem metodiky je možnost tyto externality zahrnout do rozhodování o volbě pěstovaných plodin a o způsobech hospodaření na zemědělsky využívané půdě. Metodika ve vztahu k ocenění externalit aplikuje koncept ekosystémových služeb, vymezuje hlavní metody a popisuje jednotlivé kroky pro peněžní vyjádření dílčích externalit. Současně obsahuje ukázkový příklad aplikace postupu peněžního vyjádření hodnoty negativních externalit spojených s erozí a retencí vody na jižní Moravě. Nedílnou součástí metodiky je také popis metod vhodných pro oceňování externalit (příloha 1) a přehled peněžních hodnot pro dílčí ekosystémové služby (příloha 2).

Jedná se o dílčí výstup projektu „Ekonomická podpora strategických a rozhodovacích procesů na národní i regionální úrovni vedoucí k optimálnímu využití obnovitelných zdrojů energie, především pak biomasy, při respektování potravinové soběstačnosti a ochrany půdy“, více informací o něm zde.

Citace: Macháč, J. et al. (2020). Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP).

Ke stažení: ↓ Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE

Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření

Jak lidé vnímají přírodě blízká protipovodňová opatření a jaký je přínos jejich realizace?

Úspěšná realizace opatření snižujících povodňové riziko je průnikem návrhu funkčních řešení, ekonomických možností dotčených subjektů a jejich motivací opatření realizovat, případně poskytnout při jejich realizaci součinnost.

Tato studie se zabývá socioekonomickými aspekty, které úspěšnost a prosaditelnost realizace opatření významně ovlivňují. V řešeném povodí řeky Olešky odhaluje preference obyvatel a zemědělců, jejich vnímání estetické stránky a funkčnosti možných (zejména přírodě blízkých) opatření, která jsou v souvislosti se snížením povodňových rizik nejčastěji diskutována. Součástí studie je rovněž ekonomické hodnocení plošné aplikace vybraného opatření na rizikové pozemky v řešeném území.

Jedná se o dílčí výstup z projektu STRIMA II, více informací o něm zde.

Citace: Macháč, J. et al. (2020). Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení: ↓ Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření

Nakládání se srážkovou vodou – ekonomické nástroje, bariéry a motivace domácností

Proč české domácnosti (ne)využívají srážkovou vodu? Jak fungují pozitivní a negativní regulační nástroje v této oblasti?

Změny hydrologického režimu a jejich dopady v podobě sucha, přívalových srážek a lokálních povodní vyžadují změnu hospodaření s vodními zdroji. Vedle jiných oblastí se usiluje také o udržitelnější a efektivnější nakládání s vodou v domácnostech. Zachycená srážková voda může u domácností nahradit část spotřeby pitné vody. Lze ji použít zejména k zalévání zahrady a dále v případě existence dvojích rozvodů vody v domě také ke splachování toalet, úklidu nebo praní. Průběžně řešený tematický záměr si klade za cíl opakovanými sociologickými šetřeními analyzovat motivace českých domácností k zadržování a využívání srážkové vody a jejich změny v čase. Dále jsou s pomocí analýz regulace hodnoceny dopady ekonomických nástrojů v této oblasti.

Na tematickém záměru spolupracujeme s agenturou STEM a Fakultou stavební ČVUT.

 

Zadavatel: TAČR, SMART-ITI
Období řešení: 2017 – 2023
Kontaktní osoba: Lenka Slavíková, e-mail: slavikova@ieep.cz, lenka.slavikova@ujep.cz
Řešitelský tým: Lenka Slavíková, Jan Macháč
Výstupy: Slavíková a kol. (2021): Proč české domácnosti nevyužívají srážkovou vodu?
Výstupy: Slavíková, Macháč. (2021): Proč a jak české domácnosti (ne)hospodaří se srážkovou vodou? Zpráva pro klíčové aktéry č. 2

 

 

Sasko-český management povodňových rizik II (STRIMA II)

Co je zranitelnost povodněmi, přírodě blízké opatření a jaký význam mají malé vodní plochy?

Série tří studií a letáků se věnuje dílčím aspektům povodní, kterými se zabýval projekt Sasko-český management povodňových rizik II (STRIMA II) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.  Více informací o projektu STRIMA II zde.

 

Zranitelnost 

Celosvětově jsou povodně jedním z nejzávažnějších přírodních nebezpečí, proto je důležité zaměřit se na snížení jejich dopadů. To však vyžaduje, jak detailní porozumnění jednotlivých aspektů, tak pochopení komplexní podstaty. Mezi klíčové pojmy pro management povodňových rizik patří právě zranitelnosti. Míra zranitelnosti se určuje zvlášť pro populaci a pro různé typy objektů nebo například aktivit. Detailně je zranitelnost popsána v letáku a studii.

Citace: Raška, P. et al. (2018). Zranitelnost povodněmi: Informační materiál k hodnocení zranitelnosti povodněmi pro veřejnou správu a soukromé subjekty. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení:

Informativní leták: Jak rozumět zranitelnosti povodněmi? (česká verze)

Informativní leták: Wie ist Verletzbarkeit durch Hochwasser zu verstehen? (německá verze)

Studie: Zranitelnost povodněmi: Informační materiál k hodnocení zranitelnosti povodněmi pro veřejnou správu a soukromé subjekty (česká verze)

Studie: Verletzbarkeit durch Hochwasser Informationsmaterial zur Bewertung der Verletzbarkeit infolge Hochwasser für die öffentliche Verwaltung, Privatfirmen und Bürger (německá verze)

 

Přírodě blízká protipovodňová opatření

Přírodě blízká protipovodňová opatření jsou realizována v krajině, na vodním toku nebo v lidských sídlech a využívají zelenou a modrou infrastrukturu. Kromě těchto funkcí často poskytují i řadu dalších přínosů pro ekosystémy (např. ochrana půdy před erozí). Opatření, o které se jedná v případě povodní, jsou například poldry, tůně nebo meze. Jejich funkce vzhledem k povodním spočívá v zachycení vody v krajině, spomalení postupu a zachycení přívalových srážek a případných povodňových vln. Výstupy se zaměřují především na ekonomické aspekty (náklady a přínosy) a na poskytované ekosystémové služby.

Citace: Macháč, J. et al. (2018). Klasifikace a hodnocení přírodě blízkých protipovodňových opatření na vybraných veřejných statcích životního prostředí. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení:

Informativní leták: Co jsou a jaké přínosy mají přírodě blízká protipovodňová opatření? (česká verze)

Informativní leták: Was versteht man unter naturnahen Hochwasserschutzmaßnahmen? (německá verze)

Studie: Klasifikace a hodnocení přírodě blízkých protipovodňových opatření na vybraných veřejných statcích životního prostředí (česká verze)

Studie: Klassifikation und Bewertung von naturnahen Hochwasser-schutzmaßnahmen auf ausgewählten öffentlichen Umweltgütern (německá verze)

 

Drobné vodní plochy v krajině: jejich funkce a bariéry budování

Období sucha ale i přívalových srážek vyžaduje změnu hospodaření s vodními zdroji. Možná strategie je zlepšit schopnost zadržet srážky co nejblíže místu jejich dopadu, a zpomalit tak odtok vody z povodí. Řešením může být vznik drobných vodních ploch v krajině, konkrétně různé typy tůní, soustav tůní a mokřadních ekosystémů. Výhodou je, že některé z nich, pak ani nemusí být trvale naplněny vodou a nemají žádnou technickou regulaci odtoku a zároveň plní v krajině celou řadu vzájemně souvisejících funkcí.  S realizací ale také souvisejí možné bariéry na které lze narazit jako jsou vlastnické vztahy v území nebo nedostatečný zdroj financování. Více najdete v studii a letáku.

Citace: Slavíková, L. et al. (2019). Drobné vodní plochy v krajině jako komplexní nástroj k retenci vody v ploše povodí. Výsledky institucionální analýzy. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ke stažení:

Informativní leták: Drobné vodní plochy v krajině: jejich funkce a bariéry budování (česká verze)

Informativní leták: Kleinwasserflächen in der Landschaft: ihre Funktion und Hindernisse bei der Errichtung (německá verze)

Studie: Drobné vodní plochy v krajině jako komplexní nástroj k retenci vody v ploše povodí Výsledky institucionální analýzy (česká verze)

Studie: Kleinwasserflächen in der Landschaft als komplexes Werkzeug zur Wasserretention im Flussgebiet Ergebnisse institutioneller Analyse (německá verze)

Podívejte na záznam z online diskusního semináře „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“

Mezinárodní diskusní online seminář „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“ proběhl 9.12.2020. Na níže uvedených odkazech vám přinášíme záznam ze semináře.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje.

Během semináře bylo diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů, zda to vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost a jaké vedou cesty k financování přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupili jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu. Záznam z první sekce můžete shlédnout zde.

V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ byli panelisty Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company. Záznam z druhé sekce můžete shlédnout zde.

Seminář pořádala Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a IEEP UJEP. Organizace semináře byla podpořena Ministerstvem zahraničních věcí ČR, a projekty Climate Investment Capacity a Smart Region – Smart Cities – Smart Communities.

Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.

 

Zveme Vás na online diskusní seminář „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“ 9.12.2020

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje. Během semináře bude diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů – vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost? Druhý panel přinese diskusi o cestách k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství – jaké nástroje potřebujeme k překonání strukturálních výzev a překážek?

Kdy: 9.12.2020 od 16:00

Kde: online (ZOOM)

Registrace: https://tinyurl.com/yyvvtmx6

Jazyk: Angličtina

V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupí jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu.

V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ budou panelisty Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company.

Seminář porada Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a UJEP.

Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.

Účast na akci je bezplatná.

1 2 3 5