Systematická rešerše o změnách využití půdy ke snižování rizik povodní a sucha a motivacích uživatelů půdy tyto změny provádět.

Abstrakt: Modifications to land can serve to jointly reduce risks of floods and droughts to people and to ecosystems. Whether land modifications are implemented will depend on the willingness and ability of a diversity of actors. This article reviews the state of knowledge on land modification use in areas exposed to dual hydrologic risks and the land owners, managers, and users who directly make decisions about action on lands they control. The review presents a typology of land modifications and explains how land modifications interact with the hydrological cycle to reduce risks. It then addresses the roles and perspectives of the land owners, managers, and users undertaking land modifications, summarizing theories explaining motivations for, as well as barriers to and enablers of, land modification implementation. The analysis reveals geographical differences in narratives on land modifications as well as knowledge gaps regarding variation across actors and types of land modifications.

Citace: Slavíková, L. a Milman, A. (2023). Mitigation of Concurrent Flood and Drought Risks Through Land Modifications: Potential and Perspectives of Land Users. Annual Review of Environment and Resources 2023, 48:1, 319-346. https://doi.org/10.1146/annurev-environ-110922-031849

Ke stažení: ↓ Mitigation of Concurrent Flood and Drought Risks Through Land Modifications: Potential and Perspectives of Land Users

Článek se věnuje přínosu carsharingu k proenvironmentálnímu chování – porovnává uživatele carsharingu, kteří mají k dispozici vlastní automobil, a těch bez něj.

Abstrakt: This paper provides insights into differences in carsharing users‘ attitudes, motives for joining carsharing, and transport behaviour between users with and without another car at their disposal. It builds on revealed and stated data about members of the oldest carsharing company in the Czech Republic. Carsharing adopters without a car utilise shared cars more intensively than carsharing users with a car available in their household. On the other hand, unlike the second group, they drive fewer kilometres by car in total. The car availability in households also influences the shift in car use after joining carsharing. The sale of a car thanks to adopting carsharing is a factor leading to a decrease in overall car use. Those who have a car at their disposal within their household have a lower probability of decreasing kilometres driven after joining carsharing. Households without an additional car available seem to be less car-dependent on average than those utilising carsharing as a second or third car. They tend to be more environmentally conscious and more inclined towards policies supporting alternative modes and restricting private car use, although both groups share these beliefs. The findings open a debate over whether carsharing increases the legitimacy of restrictive transport measures against private car ownership and use.

Citace: Vejchodská, E., Brůhová Foltýnová, H. & Rybičková, A. (2023). Carsharing users’ behaviour and attitudes. The role of car availability in households. Transportation. https://doi.org/10.1007/s11116-023-10386-0.

Ke stažení: ↓ Carsharing users’ behaviour and attitudes. The role of car availability in households.

Článek zjišťuje, jaké byly dopady pandemie covid-19 na dojíždění do práce a práci z domu a zda se dopady lišily mezi ČR a Izraelí.

Abstrakt: The COVID-19 crisis has forced many people to work from home, rather than at their regular workplace. This paper aims to assess the impact of the pandemic on telecommuting and commuting behavior after the end of the crisis: Will people embrace teleworking and reduce commuting, even to some extent, or will they resume their pre-pandemic work patterns? This study, implementing a cross-country survey from Israel and Czechia, combines data regarding revealed preferences about work habits before and during the pandemic and stated intentions data regarding anticipated work patterns when life returns to „normal“ after the pandemic. Two models were used for the data analysis, one addressing factors that affect the increased/decreased teleworking trend and the other addressing factors that affect the frequency of actual commutes. The results reveal that most respondents (62% in Israel and 68% in Czechia) will maintain the same telecommuting/working from home balance. About 19% of respondents in both countries expressed their intention to reduce the number of commuting days, while 6% stated they would increase out-of-home days. However, these estimates rely only on workers‘ expectations not accounting for employers‘ point of view and other constraints they may have. Not accounting for potential bias, a moderate reduction of 6.5% and 8.7% (in Israel and in Czechia, respectively) in the number of commuting trips is expected in the post-pandemic era. The anticipated decrease in commuting days is accompanied by an increase in teleworking: from 10% to 14% among those who work more than 20 h a week (in both countries) and a drop in the rate of those who telework five hours or less a week (down from 73% to 63% in Israel and from 76% to 70% in Czechia). Self-employment, travel time to work, working solely on premise during the lockdown, and personal preferences regarding telework versus working away from home were found to significantly contribute to a decrease in the number of commuting days and to an increase in teleworking. An interesting finding is the high probability of increased teleworking among people who teleworked for the first time during the lockdown or who increased their teleworking time during the lockdown. This indicates that the teleworking experience due to the pandemic has enabled some people to view working from home as viable. Although, overall, the change in working habits does not seem dramatic, our results suggest that hybrid schemes for combining on premise and telework are expected to be adopted by some sectors.

Citace: Kogus A. et al. (2022). Will COVID-19 accelerate telecommuting? A cross-country evaluation for Israel and Czechia. Transportation Research Part A: Policy and Practice, 164 (2022), pp. 291-309, https://doi.org/10.1016/j.tra.2022.08.011

Ke stažení: ↓ Will COVID-19 accelerate telecommuting? A cross-country evaluation for Israel and Czechia

Tento článek provádí rešerši 153 vědeckých publikací, zkoumající ekosystémové služby poskytované přírodě blízkými opatřeními z pohledu preferencí jednotlivců, komunit a společnosti.

Abstrakt: Ekosystémové služby (ES) poskytované přírodě blízkými řešeními (NBS) jsou zkoumány pomocí různých technik sběru dat a metod zjišťování preferencí. Tento rešeršní článek přináší výsledky systematický rešerše 153 vědeckých publikací se zaměřením na způsoby sběru dat ve vztahu ke zjišťování preferencí obyvatel vůči ES poskytovanými NBS. Nejčastěji jsou literaturou zkoumány ES poskytované městskými parky, stromy a komunitními zahradami; převládají však studie zkoumající ne dílčí prvky ale obecně definované NBS, jako jsou „zelené plochy“ nebo „zelená infrastruktura“. Rešerše dále ukazuje, že dominantní technikou pro sběr dat o nejpreferovanějších ES jsou dotazníková šetření, následovaná polostrukturovanými rozhovory a workshopy. Pouze omezený počet studií využívá jako součást sběru dat metody odhalených nebo vyjádřených preferencí preferencí, jako je výběrový experiment nebo podmíněné hodnocení. Rešerše navíc shrnuje tři různé perspektivy blahobytu, které jsou v existujících studiích zvažovány při dotazech na důležitost NBS: perspektivu individuálního, komunitního a celospolečenského blahobytu. Vzhledem k tomu, že koncept blahobytu je v literatuře o NBS diskutován jen zřídka a stále závisí na vysoké míře subjektivity, tato rešerše zdůrazňuje potřebu větší diskuse vztahu mezi NBS a jejich dopady na kvalitu života jednotlivce, komunit a celé společnosti.

Citace: Hekrle M. (2022). What benefits are the most important to you, your community, and society? Perception of ecosystem services provided by nature-based solutions. Wiley Interdisciplinary Reviews: Water, 9(6), e1612. https://doi.org/10.1002/wat2.1612

Ke stažení: ↓ What benefits are the most important to you, your community, and society? Perception of ecosystem services provided by nature-based solutions

Článek představuje ekonomické hodnocení dopadů nově stanovených emisních limitů pro velká spalovací zařízení

Článek představuje ekonomické hodnocení dopadů nově stanovených emisních limitů pro velká spalovací zařízení na české elektrárny. Na základě detailních dat a mikroekonomického přístupu je ilustrováno, že Evropská komise nejen významně podcenila ekonomické náklady spojené s dosahováním nových emisních limitů, ale stanovila emisní limity takovým způsobem, že jednotkové náklady plnění nové regulace jsou v porovnání s plněním předchozí regulace řádově vyšší. Dosažení nových emisních limitů totiž v drtivé většině případů vyžaduje pořízení nové technologie na snižování emisí (a tedy narušení inovačního cyklu), jejichž plný potenciál ovšem zůstane nevyužitý. Významná investice má proto pouze omezený environmentální dopad, což má za následek velmi vysoké jednotkové náklady na zachytávání polutantů. Regulace je tedy nastavena nevhodně a není v souladu s principem přiměřenosti, který je v evropské environmentální legislativě uplatňován. Buď mělo být spalovacím zařízením dovoleno pokračovat se stávajícími technologiemi za cenu nepatrně vyšších environmentálních dopadů, nebo měla být regulace přísnější a ospravedlnit masivní investice výrazným přínosem pro životní prostředí. Výjimky z plnění emisních limitů, o které elektrárny z důvodu nepřiměřených nákladů žádají, navíc celkový environmentální dopad ještě snižují.

Citace: Vojáček, O.; Brabec, J.; Macháč, J. (2022). Costs of achieving emission limits in coal-burning power plants under the recent best available techniques regulation amendment: Evidence from national microeconomic data. Journal of Cleaner Production 352.  https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2022.131600 

Ke stažení: Článek dostupný u vydavatele