Článek představuje ekonomické hodnocení dopadů nově stanovených emisních limitů pro velká spalovací zařízení

Článek představuje ekonomické hodnocení dopadů nově stanovených emisních limitů pro velká spalovací zařízení na české elektrárny. Na základě detailních dat a mikroekonomického přístupu je ilustrováno, že Evropská komise nejen významně podcenila ekonomické náklady spojené s dosahováním nových emisních limitů, ale stanovila emisní limity takovým způsobem, že jednotkové náklady plnění nové regulace jsou v porovnání s plněním předchozí regulace řádově vyšší. Dosažení nových emisních limitů totiž v drtivé většině případů vyžaduje pořízení nové technologie na snižování emisí (a tedy narušení inovačního cyklu), jejichž plný potenciál ovšem zůstane nevyužitý. Významná investice má proto pouze omezený environmentální dopad, což má za následek velmi vysoké jednotkové náklady na zachytávání polutantů. Regulace je tedy nastavena nevhodně a není v souladu s principem přiměřenosti, který je v evropské environmentální legislativě uplatňován. Buď mělo být spalovacím zařízením dovoleno pokračovat se stávajícími technologiemi za cenu nepatrně vyšších environmentálních dopadů, nebo měla být regulace přísnější a ospravedlnit masivní investice výrazným přínosem pro životní prostředí. Výjimky z plnění emisních limitů, o které elektrárny z důvodu nepřiměřených nákladů žádají, navíc celkový environmentální dopad ještě snižují.

Citace: Vojáček, O.; Brabec, J.; Macháč, J. (2022). Costs of achieving emission limits in coal-burning power plants under the recent best available techniques regulation amendment: Evidence from national microeconomic data. Journal of Cleaner Production 352.  https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2022.131600 

Ke stažení: Článek dostupný u vydavatele

Článek přibližuje, jak je možné využít CBA jako podpůrný nástroj při hledání kompromisů v rámci regenerace měst a povodňového managementu.

 Urban areas are hot spots of flood risk due to how urban development concentrates people and assets into hazard prone areas, reinforcing negative externalities on the welfare of urban residents. Mitigating flood risk in urban environments, however, is challenging. This is not only because the process generating flood risk is complex, but the objectives of city planners, residents and/or developers are also multi-faceted. Therefore, there are various trade-offs to be considered. One such problem across many areas of Europe and beyond is how to regenerate declined urban areas, to improve the welfare, prosperity, and image of the city. However, in turn, many areas within these cities will see this activity being traded-off against increased flood risk. Cost-benefit analysis represents a useful approach for assessing this trade-off, as a decision-support tool. In this paper we present an exploratory cost-benefit analysis of a potential urban regeneration project within the city of Ústí nad Labem (Czechia) that seeks to highlight the potential magnitude of such trade-offs that need to be more often actively considered as a core, rather than peripheral, element of urban regeneration. We present an exploratory framework that can be expanded upon and integrated into wider regeneration visions.

Citace: Hudson, P.; Raška, P.; Macháč, J.; Slavíková, L. (2022). Balancing the interaction between urban regeneration and flood risk management – A cost benefit approach in Ústí nad Labem. Land Use Policy 120. https://doi.org/10.1016/j.landusepol.2022.106276  

Ke stažení: Článek dostupný u vydavatele 

Jakou formu prvků modrozelené infrastruktury (přírodní nebo polopřírodní) preferují obyvatelé Liberce?

Modrozelená městská infrastruktura (MZI) poskytuje mnoho pozitivních ekosystémových služeb, které si obyvatelé často neuvědomují (např. regulace mikroklimatu, zadržování vody atd.). Otázkou pro urbanisty, kteří si jsou těchto služeb vědomi, je, nakolik musí při plánování nových nebo revitalizaci stávající prvků MZI zohlednit různorodost preferencí místních obyvatel, kteří obvykle zohledňují pouze estetickou a rekreační hodnotu. Tato studie využívá data z výběrového experimentu mezi obyvateli Liberce, aby odhalila, jaké kombinace přírodních nebo polopřírodních prvků a rekreačního vybavení respondenti preferují a jak silné jsou jejich preference z hlediska ochoty platit. Respondenti studie preferovali přírodní formy prvků před polopřírodními. Na základě modelů bylo možné identifikoval dvě skupiny respondentů, které se liší preferencemi, kompromisy a sociodemografickými charakteristikami: (i) skupinu tvořící převážně starší vzdělané ženy, které preferují přírodní prvky a vyšší míru vybavení parků; (ii) převážně méně vzdělaní muži, kteří nemají rádi městské zahrady a polopřírodní toky a necení si vybavení parků. Na základě výsledků doporučujeme, aby územní plánovači a správci zeleně navrhovali a realizovali v Liberci více přírodě blízkých prvků, které jsou v souladu s preferencemi respondentů.

Citace: Macháč, J.; Brabec, J.; Arnberger, A. (2022). Exploring public preferences and preference heterogeneity for green and blue infrastructure in urban green spaces. Urban Forestry & Urban Greening 75.  https://doi.org/10.1016/j.ufug.2022.127695 

Ke stažení: Článek dostupný u vydavatele

Jak mohou hry (tzv. serious game) přispívat k diskusi o přechodu na více holistický přístup v rámci managementu povodňových rizik?

Serious gaming is increasingly used to explore important real-world problems and a growing number of serious games are addressing flood-related issues. However, there has been limited synthesis of these attempts and their contributions to the ongoing shift toward a more holistic and governance-based flood resilience perspective in flood risk management (FRM). This international review collates and analyses these attempts in order to develop a knowledge base of serious gaming in the field of FRM. It contains 37 games that were developed with different rationales that include engaging players in the topic of FRM, supporting practice by exploring future options through collaboration, improving communication of FRM, as educational tools, and to collect research data. The gameplay countries and player characteristics, game characteristics, relevance to FRM, game rationales, and collection of data are explored in this paper. Identified serious games provided an unconventional and entertaining approach to engage stakeholders on flood-related issues. The review analysed the serious games in light of the shift toward flood resilience and identified limitations in the documentation of serious games and their potential in understanding the longer-term impacts of gameplay on players. Furthermore, the vast majority of reviewed games were played in a single country and missed out on understanding the cultural production and perspectives of FRM that could support cross-cultural learning and inspiration for future FRM strategies. Overall, the review identified an important role for serious games in the shift toward governance and the adoption of more holistic flood resilience perspectives.

Citace: Forrest, S. A.; Kubíková, M.; Macháč, J. (2022). Serious gaming in flood risk management. WIREs WATER 9(4).  https://doi.org/10.1002/wat2.1589

Ke stažení: Článek dostupný u vydavatele