Institut pro Ekonomickou a Ekologickou Politiku                                                                                                Člen akademického společenství  

ieep

Taxonomie EU: základní principy a dotčené subjekty

Zpráva pro klíčové aktéry zaměřená na představení Taxonomie EU

Zpráva pro klíčové aktéry se zaměřila na představení nového nástroje environmentální politiky EU. Pod pojmem Taxonomie EU se skrývá systém klasifikace ekonomických aktivit vzhledem k jejich environmentálním dopadům, který má za cíl podpořit soukromé investice do udržitelného růstu a přispět ke klimaticky neutrální ekonomice. Vychází z Nařízení (EU) 2020/852 a týká se účastníků finančního trhu a dále v současné době především velkých podniků (s více než 250 zaměstnanci a obratem vyšším než 40 milionů EUR) s povinností poskytování tzv. nefinančních informací (nefinančního reportingu) o své činnosti a produkci emisí. Jedná se o regulaci, která se prostřednictvím finančního sektoru (zavedením tzv. udržitelného financování) promítá do jednotlivých vybraných odvětví. Zpráva představuje základní principy a subjekty, kterých se Taxonomie EU dotýká s důrazem na zemědělství, energetiku a dopravu.

Citace: Macháč, J.; Ivan, S.; Špaček, M.; Brabec, J. (2022). Taxonomie EU: základní principy a dotčené subjekty. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP)

Ke stažení: Celá kniha zde

Podívejte na záznam z online diskusního semináře „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“

Mezinárodní diskusní online seminář „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“ proběhl 9.12.2020. Na níže uvedených odkazech vám přinášíme záznam ze semináře.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje.

Během semináře bylo diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů, zda to vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost a jaké vedou cesty k financování přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupili jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu. Záznam z první sekce můžete shlédnout zde.

V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ byli panelisty Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company. Záznam z druhé sekce můžete shlédnout zde.

Seminář pořádala Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a IEEP UJEP. Organizace semináře byla podpořena Ministerstvem zahraničních věcí ČR, a projekty Climate Investment Capacity a Smart Region – Smart Cities – Smart Communities.

Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.

 

Zveme Vás na online diskusní seminář „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“ 9.12.2020

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje. Během semináře bude diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů – vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost? Druhý panel přinese diskusi o cestách k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství – jaké nástroje potřebujeme k překonání strukturálních výzev a překážek?

Kdy: 9.12.2020 od 16:00

Kde: online (ZOOM)

Registrace: https://tinyurl.com/yyvvtmx6

Jazyk: Angličtina

V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupí jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu.

V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ budou panelisty Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company.

Seminář porada Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a UJEP.

Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.

Účast na akci je bezplatná.

Food Provision, Social Interaction or Relaxation: Which Drivers Are Vital to Being a Member of Community Gardens in Czech Cities?

Proč se lidé zapojují do městského zahradničení a co je motivuje stát se členem komunitní zahrady?

Abstrakt: Městské zahradničení poskytuje obyvatelům celou řady užitků. Studie zabývající se přínosy komunitních zahrad (KZ) jsou převážně kvalitativní, zaměřené na motivace jejich zakladatelů. Cílem našeho kvantitativního výzkumu je objasnění toho, proč se obyvatelé ČR stávají členy KZ. Článek odpovídá na výzkumnou otázku: Jaké faktory podporují vstup členů do KZ? Článek se zabývá rovněž tím, jak se tyto faktory liší v závislosti na poloze KZ v odlišně městské struktuře. Data byla získána pomocí online průzkumu od členů z 28 KZ po celé ČR, a to jak z hlavního města, tak z menších měst. Významnost faktorů byla zkoumána pomocí statistických analýz a logit modelů. Výzkum ukázal, že hlavní motivací pro členy není samotná produkce plodin, ale spíše trávení volného času, společenský kontakt a relaxace. Mezi další klíčové faktory patří předávání zkušeností a poznatků o přírodě dětem, které se vyskytuje převážně u členů s předchozími zkušenostmi s pěstováním. Na základě našich výsledků mohou KZ přispět k rozvoji veřejného života a ke zlepšení veřejného prostoru. Mohou tak přispět k větší podpoře ze strany místních rozhodovacích orgánů nebo územních plánovačů.

Citace: Dubová, L., Macháč, J., Vacková, A. (2020). Food Provision, Social Interaction or Relaxation: Which Drivers Are Vital to Being a Member of Community Gardens in Czech Cities?, Sustainability, 12, 9588; doi:10.3390/su12229588

NEWSLETTER 1/2020

Novinky z vědeckého života našich meziuniverzitních týmů v podobě pravidelného NEWSLETTERU!

Nature-Based Flood Risk Management on Private Land

Jaké existují otázky a problémy při realizaci přírodě blízkých retenčních opatření na soukromé půdě?

Abstract: Nature-based solutions (NBS) in Flood Risk Management require more—and mostly privately owned—land, and more diverse stakeholder involvement than traditional (grey) engineering approaches. This also implies that there are challenges related to different disciplines. Flood risk management with NBS is an issue not only of technical expertise, but it asks for land-use planning, economics, property rights, sociology, landscape planning, ecology, hydrology, agriculture and other disciplines to cope with the challenges of implementing them. Nature-based FRM is thus an inter- and transdisciplinary endeavor. In the book, cases are presented that develop, demonstrate or deploy innovative systemic and yet locally attuned NBS (i.e., green and blue infrastructure and ecosystem-based management approaches, in rural and urban areas).

Citace: Hartmann T., Slavíková L., McCarthy S. (eds) Nature-Based Flood Risk Management on Private Land. Springer, Cham. ISBN: 978-3-030-23841-4

Ke stažení: ↓Nature-Based Flood Risk Management on Private Land

STUDENTI Z CELÉHO SVĚTA PŘIJEDOU MAPOVAT A HODNOTIT ZELEŇ V ÚSTÍ NAD LABEM

Ve dnech 17. 6. – 21. 6. 2019 proběhne pod taktovkou Fakulty sociálně ekonomické a Fakulty přírodovědecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Mezinárodní letní škola o integraci konceptu ekosystémových služeb do územního plánování měst. Studenti z celého světa tak budou mapovat zeleň ve vybraných částech Ústí nad Labem.

„Jedná se o první letní školu tohoto typu, kterou organizujeme. Přihláška byla otevřena všem studentům vysokých škol z celého světa bez ohledu na studovaný obor. Jsme velmi mile potěšeni zájmem z řad studentů,“ prozrazuje Ing. Jiří Louda, Ph.D. organizátor Letní školy a řešitel projektu BIDELIN, v rámci kterého se letní škola pořádá a dodává:
„K účasti na letní škole jsme vybrali 23 studentů z 12 zemí světa – mj. z Turecka, Švýcarska, Německa, ale například i z Číny nebo Alžírska.“

Letní škola by měla studenty seznámit s vybranými metodami mapování a hodnocení ekosystémových služeb a naučit je prakticky si je odzkoušet pro vybraná modelová území. „Součástí kurzu nebudou jen teoretické přednášky, důraz klademe zejména na praktickou práci“, komentuje Ing. Jiří Louda, Ph.D. a upřesňuje: „Studenti budou mapovat zeleň ve vybraných lokalitách v Ústí nad Labem. Po analýze zjištěných faktů se budou snažit navrhnout opatření na zlepšení současné situace.“ V rámci Letní školy budou studenti pracovat s metodami pro sběr, kvantifikaci a hodnocení ekosystémových služeb, které byly vyvíjeny v rámci projektu BIDELIN společně s německými partnery.

Teoretická výuka bude probíhat na Katedře geografie PřF UJEP, kde studenti budou pracovat mimo jiné i s geografickými informačními systémy (GIS).
Na organizaci letní školy se kromě FSE UJEP a PřF UJEP podílí také Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung v Drážďanech a Anhalt University of Applied Sciences v Bernburgu.

„Spolupráce se spoluorganizátory není náhodná. S oběma institucemi organizujeme již 6 let bilaterální česko-německý kurz zaměřený na podobné téma. Kurz, který probíhá v zimním semestru, je však určen pouze pro studenty UJEP a studenty z Německa,“ objasňuje Ing. Jiří Louda, Ph.D.: „Současná letní škola je otevřena opravdu všem.“

Letní školu s názvem “Integration of ecosystem services into urban planning“ je organizována v rámci česko-saského projektu Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zelenomodré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína (BIDELIN) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Plakát k letní škole je možno stáhnout zde.

Kontakt:
Ing. Jiří Louda, Ph.D., louda@ieep.cz, jiri.louda@ujep.cz

Metodika zjišťování vlivu obnovitelných zdrojů energie na hospodářství a životní prostředí mikroregionu / MAS

Praktický nástroj určený zejména starostům pro posouzení dopadů nových obnovitelných zdrojů energie.

Stále více starostů stojí před rozhodnutím, zda podporovat výstavbu konkrétních obnovitelných zdrojů energie (OZE) na území obce či v její bezprostřední blízkosti. Certifikovaná metodika má samosprávám i dalším uživatelům pomoci získat na základě jednoduché analýzy základní představu, co daný zdroj obci/mikroregionu přinese. Směrnice Evropské unie stanovila cíl dosáhnout 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na konečné spotřebě do roku 2020, přičemž se Česká republika zavázala dosáhnout 13% podílu na národní úrovni, v dalších letech se má podíl ještě navyšovat. Tyto skutečnosti mají za následek zvýšenou poptávku po OZE a podporu budování a provozu OZE ze strany státu. Lze tedy očekávat další budování OZE.

Navrhovaná metodika se zaměřuje na hodnocení dopadů výstavby a provozu OZE na území obcí/mikroregionu. Hodnocení OZE je založeno na multikriteriální analýze, která uvažuje všechny běžné typy dopadů (např. zaměstnanost, HDP, hluk atd.) a pomocí vah je převádí na celkové ohodnocení dopadu výstavby OZE.

Citace: Macháč J. a kol. (2018): Metodika zjišťování vlivu obnovitelných zdrojů energie na hospodářství a životní prostředí mikroregionu / MAS. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku.

Projekt: QK1710307 Ekonomická podpora strategických a rozhodovacích procesů na národní i regionální úrovni vedoucí k optimálnímu využití obnovitelných zdrojů energie, především pak biomasy, při respektování potravinové soběstačnosti a ochrany půdy

Ke stažení: ↓ Metodika zjišťování vlivu obnovitelných zdrojů energie na hospodářství a životní prostředí mikroregionu / MAS (pdf.)

Příloha č. 2 (excel)