Článek porovnává preference farmářů a obyvatel vůči přírodě blízkým opatřením na zemědělské půdě a odhaluje hlavní bariéry jejich zavádění.

Abstrakt: Klimatická změna ovlivňuje jak městské oblasti, tak venkovskou krajinu, přičemž problémy jako sucho, půdní eroze a bleskové povodně se stávají stále častějšími. Přestože vědecká komunita dlouhodobě prosazuje přírodě blízká opatření (nature-based solutions – NBS), jejich zavádění do zemědělské praxe zůstává omezené. Tato studie zkoumá preference zemědělců a obyvatel týkající se NBS na zemědělské půdě, analyzuje míru společenské přijatelnosti a identifikuje bariéry implementace NBS z pohledu zemědělců. Dotazníkové šetření provedené v povodí řeky Olešky v České republice hodnotilo preference u 12 opatření. Výsledky odhalují částečnou shodu mezi oběma skupinami: například zatravňování podél toků a meze jsou oběma skupinami esteticky oceňovány. Existují však rozdíly ve vnímání funkčnosti. Zemědělci na základě praktických zkušeností hodnotí estetiku a funkčnost opatření, jako je vrstevnicové obdělávání a zalesňování, odlišně než obyvatelé. Obě skupiny hodnotily opatření typu retenčních tůní jako méně účinná pro regulaci povodní. Zjištění zdůrazňují, že implementaci NBS brání finanční omezení a složité vztahy mezi vlastníky půdy a zemědělci. Tento výzkum vyzdvihuje nezbytnost strategií využití území, které zohledňují preference zúčastněných stran i praktické výzvy, což umožní efektivnější přijetí NBS pro zmírnění dopadů klimatu. Jak ukazuje hodnocení opatření, některé postupy – například pěstování kukuřice – jsou oběma skupinami zainteresovaných stran považovány za nejméně estetické a nejméně účinné pro regulaci povodní, a jejich podpora je proto neopodstatněná. Naproti tomu zalesňování je oběma skupinami vnímáno pozitivně, a to jak z hlediska vysoké estetiky, tak účinnosti při protipovodňové ochraně. Tyto poznatky podtrhují význam začlenění preferencí zúčastněných stran do tvorby politik, zejména při vývoji finančních pobídek pro NBS, a nutnost vyhýbat se podpoře zemědělských postupů, které nejsou ani esteticky hodnotné, ani přínosné z hlediska ekosystémových služeb.

Citace: Zaňková, L., Macháč, J., Hekrle, M. (2025). In harmony or against each other? Czech farmers’ and residents’ attitudes towards nature-based solutions on agricultural land. GeoScape, 19(1), 64–76. https://doi.org/10.2478/geosc-2025-0005

Ke stažení: ↓ In harmony or against each other? Czech farmers’ and residents’ attitudes towards nature-based solutions on agricultural land

Abstrakt: Důraz na zavádění zásad udržitelného rozvoje a tlak klimatických změn vedly k návrhu nových politických nástrojů na úrovni EU. Green Deal zahrnuje zavedení EU Taxonomie pro klasifikaci jednotlivých činností napříč odvětvími z hlediska jejich dopadů na udržitelnost. Cílem tohoto článku je zhodnotit, do jaké míry se literatura zabývá jejími dopady na podniky a ekonomiku. Konkrétně se tento článek zabývá vědeckou literaturou publikovanou v angličtině indexovanou na WoS, Scopus a Google Scholar, která se zabývala dopady na standardy výkaznictví, hodnotu jednotlivých společností, makroekonomické dopady na trhy a globální dopady. Systematický přehled tvoří 41 relevantních článků publikovaných v období od roku 2019 do konce roku 2024. Výsledky ukázaly, že nejčastěji zmiňovaným dopadem je obava z možného poklesu konkurenceschopnosti. Významná pozornost je také věnována bankám, které jsou primárními institucemi provádějícími taxonomii EU. Celkově zůstávají ekonomické dopady taxonomie EU nedostatečně prozkoumány.

Citace: Brabec, J., Macháč, J. (2025). Impacts of the EU Taxonomy implementation: a systematic literature review. Climate Policy, 1–13. https://doi.org/10.1080/14693062.2025.2526683

Ke stažení: ↓ Impacts of the EU Taxonomy implementation: a systematic literature review

Studie odhaluje preference veřejnosti a ochotu platit za různé typy přírodě blízkých opatření v městských ulicích.

Ke stažení: ↓ I want my street to be green, but not in just any way: exploring public preferences for nature – based solutions in two Czech cities

Studie ze tří evropských zemí odhaluje, proč veřejnost i odborníci stále preferují šedá protipovodňová opatření před zelenými.

Ke stažení: ↓ Investigating the public perception of green, hybrid and grey flood risk management measures in Europe

Abstrakt: Povodně v mnoha regionech představují významnou a opakující se hrozbu. Nepříznivé dopady povodní lze zmírnit sdílením rizik, jako je pojištění, nebo snižováním povodňového rizika. Pojištění však nemusí být dostupné na méně rozvinutých trzích nebo v případech, kdy k povodním dochází příliš často. Podobně nemusí být k dispozici potřebné finanční prostředky nebo pozemky pro strukturální opatření. Alternativou mohou být opatření realizována na soukromých pozemcích, a to buď prostřednictvím individuálních iniciativ, nebo jako součást koordinovaného úsilí. Tento přístup byl zkoumán v regionech Albánie a Severní Makedonie náchylných k povodním. Průzkum provedený mezi 124 zemědělci odhalil, že 73 % z nich je ochotno vyčlenit půdu pro zmírnění povodní za předpokladu, že obdrží odpovídající kompenzaci. Některé faktory navíc zvyšují ochotu zemědělců spolupracovat. Logit model ukázal pozitivní korelaci mezi očekáváním budoucích povodní (zvýšená závažnost a frekvence), přijetím ex-ante finanční podpory (podpora poskytnutá předem), pozitivním vnímáním účinnosti zemědělských opatření ke zmírnění povodní a věkem. Ti, kteří vnímají protipovodňovou ochranu jako osobní odpovědnost, a ti, kteří jsou více nakloněni platit za povodňové pojištění, vykazují nižší pravděpodobnost spolupráce. Zjištění by mohla být využita k identifikaci zemědělců, kteří pravděpodobně přispějí k vytvoření stabilního koordinovaného schématu.

Citace: Brabec, J., Macháč, J., Kis, A., Ungvári, G. (2024). Factors influencing farmers‘ willingness to provide private land for a coordinated flood mitigation scheme in the Drin basin. Journal of Flood Risk Management. https://doi.org/10.1111/jfr3.13027

Ke stažení: ↓ Factors influencing farmers‘ willingness to provide private land for a coordinated flood mitigation scheme in the Drin basin 

Článek zkoumá, jak děti z generace Z vnímají atraktivitu přírodě blízkých řešení a které ekosystémové služby považují za nejdůležitější.

Ke stažení: ↓ Talking to the young generation: perception of nature-based solutions’ attractiveness by children from Generation Z

Abstrakt: Zelené střechy (ZS) přispívají k ozeleňování měst a adaptaci na klimatickou změnu a patří do malé skupiny opatření, která lze realizovat i v hustě zastavěných oblastech. Přestože se množství ZS v posledních letech výrazně zvýšilo, jejich implementační potenciál nebyl na mnoha místech z různých důvodů naplněn. Investorům často chybí informace o reálných dopadech a proveditelnosti ZS. V tomto kontextu může ekonomické hodnocení ZS ocenit náklady a přínosy a poskytnout jasný ekonomický argument pro městské plánování a rozhodování. Analýza nákladů a přínosů (CBA) se obvykle používá ke zvýšení povědomí o pozitivních dopadech ZS. Neexistuje však jednotný přístup a její aplikace se v jednotlivých zemích liší, proto výsledky studií nelze snadno porovnávat. Cílem této studie je poskytnout informace o ekonomické hodnotě tří již realizovaných projektů ZS s využitím dvou alternativních přístupů CBA, konkrétně těch, které se používají v Česku a Portugalsku. Výsledky naznačují, že peněžně oceněné přínosy ZS jsou čtyřikrát až šestkrát vyšší než náklady související s realizací a údržbou ZS. Použití různých národních přístupů na stejnou případovou studii však může vést k rozdílu ve výsledcích o 13–106 %. Tento článek tudíž demonstruje, že ekonomická hodnota ZS je ovlivněna nejenom diskrecí autorů při práci s daty vstupujícími do CBA, ale také různými metodickými přístupy. Článek vliv těchto faktorů na výsledky ocenění ZS demonstruje na konkrétních případových studiích a zdůrazňuje potřebu větší standardizace metod ekonomického hodnocení ZS.

Citace: Hekrle, M., Liberalesso, T., Macháč, J., Matos Silva, C. (2023). The economic value of green roofs: A case study using different cost–benefit analysis approaches. Journal of Cleaner Production, 137531. https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2023.137531

Ke stažení: ↓ The economic value of green roofs: A case study using different cost–benefit analysis approaches

Článek ukazuje, jak se význam ekosystémových služeb komunitních zahrad mění v době krizí, jako byla pandemie COVID-19 nebo růst cen potravin.

Abstrakt: Funkce komunitních zahrad (KZ) jsou ovlivňovány preferencemi uživatelů i vnějšími faktory, jako jsou vládní omezení nebo situace na trhu s potravinami. Nedávný nárůst cen potravin a omezení spojená s pandemií COVID-19 poukázaly na význam KZ nejen jako míst pro produkci potravin, ale také pro relaxaci. Tyto faktory ovlivnily míru ocenění přínosů, které KZ poskytují ve formě ekosystémových služeb (ES). Cílem této studie je demonstrovat, jak se ES poskytované komunitní zahradou „Žížala na Terase“ mění v obdobích krizí souvisejících s pandemií COVID-19 a se zvýšenými cenami potravin, které vyvolávají poptávku po vyšší potravinové soběstačnosti. Výsledky pro období pandemie COVID-19 naznačují, že význam sociální interakce a vzdělávacích ES výrazně poklesl, zatímco vzrostla role KZ jako míst pro rekreaci. Ve scénáři nárůstu cen potravin a související snahy o zvýšení potravinové soběstačnosti došlo v KZ k posílení produkčních ES na úkor rekreačních ES. Výsledky ekonomického hodnocení dále ukazují, že nejvýznamnějšími peněžně vyjádřenými ES poskytovanými KZ jsou kulturní ES, následované produkčními ES. Studie tak demonstruje jak multifunkčnost, tak adaptabilitu komunitních zahrad na současné společenské krize a dynamické městské podmínky.