Role místních komunit, které společně vlastní a spravují les, v inovativní správě lesů a poskytování ekosystémových služeb. 

Samoorganizované místní komunity (SMK) spravující společné lesy udržitelným způsobem existují v Evropě již po staletí. Ve většině zemí střední a východní Evropy byla tato tradice přerušena komunistickým režimem ve druhé polovině 20. století. V současné době se zvyšuje společenská poptávka po (mimoprodukčních) ekosystémových službách (ES) poskytovaných lesy a SMK by mohly hrát významnou roli při jejich poskytování. Tyto komunity však v současnosti čelí mnoha výzvám, např. klimatickým změnám, ztrátě příjmů nebo měnícím se společenským hodnotám. Článek zkoumá (i) úlohu SMK v inovativní správě lesů a udržitelném poskytování ES a (ii) specifické podmínky a podpůrné/bránící faktory ovlivňující zavádění inovativního a udržitelného lesnictví místními komunitami ve střední a východní Evropě.

Faktory ovlivňující zavádění inovací pro rozvoj udržitelného lesnictví byly identifikovány a diskutovány během workshopů, fokusních skupin a polostrukturovaných rozhovorů s členy dvou SMK v Česku a na Slovensku a dalšími zúčastněnými stranami. Ukázalo se, samoorganizované místní komunity spravující společné lesy mohou hrát průkopnickou roli při zavádění inovací, protože jsou otevřené novým řešením a mají schopnost pružně a kolektivně reagovat na nové výzvy. Klíčovými podpůrnými faktory jsou důraz na mimoprodukční ekosystémové služby, spolupráce aktérů, silné vedení v rámci komunit a zavádění finančních kompenzací za poskytování ES. Naopak faktory související s institucionálním nastavením (např. současné legislativní prostředí) jsou vnímány jako bránící.

Citace a odkaz: Louda, J., Dubová, L., Špaček, M., Brnkaláková, S., Kluvánková, T. 2023. Factors affecting governance innovations for ecosystem services provision: Insights from two self-organized forest communities in Czechia and Slovakia. Ecosystem Services, 59,  101497. https://doi.org/10.1016/j.ecoser.2022.101497

Doporučení ke snižování povodňových škod pomocí změn využívání půdy v ucelených povodích

Abstrakt: Flood risk management (FRM) aims to integrate necessary technical measures with environmental and societal approaches. Focusing on the process and governance of how to plan, implement, and maintain solutions therefore becomes essential. Among the different stakeholders, landowners are a key group to be considered. This contribution elaborates on the interconnections between land policy, FRM and private land ownership. It is based on the European COST Action network LAND4FLOOD, which brings together academics and stakeholders from various disciplines and more than 35 countries. We argue for a less project oriented and more process oriented approach, a focus on land management and more emphasis on small-scale measures. This represents a break with some of the recent working paradigms of FRM.

Full citation: Potocki, K., Hartmann, T., Slavikova, L., Collentine, D., Veidemane, K., Raska, P., Barstad, J., Evans, R. (2022). Land Policy for Flood Risk Management—Toward a New Working Paradigm. Earth´s Future, 10, e2021EF002491.

Nákladová optimalizace svozových tras sběru bioodpadu v českých městech s využitím GIS nástrojů.

Abstrakt: Nowadays, dealing with organic waste (or biowaste) remains a global phenomenon. Especially developing countries worldwide generate more than 50 percent organicwaste. In the European Union (EU) with a share of 34%, biowaste is a dominantfraction of the municipal waste (EEA, 2020). Therefore, separate collection at source and environmentally sound treatment of biowaste are of key importance. An intensive optimisation of biowaste separate collection is needed to balance demands of municipal representatives and households’ needs. Based on the mixed-method approach we developed a MCDA model complemented by expert-based weighting assessment and combined with the GIS localisation tools aimed at the optimisation of biowaste container locations that reflects various spatial conditions, preconditions for the localisation of containers and its cost intensity. We concluded that changing the density of containers, distance between the address point and container, and selecting container locations that respect the habits of households and demands of the collection technology significantly affect the total and collection costs. We confirmed that the decreases in the total costs were not significant for maximum walking distances of over 95 m, and would approach zero for distances of over 230 m. When the maximum walking distance exceeds 268 m, 40% of all inhabitants would not participate in the system as it would be inconvenient for them. A recycling campaign is needed to increase their willingness to participate in the system. We provided arguments for decision-makers how to balance convenience of the biowaste separation system and collection costs by proper localisation of biowaste containers.

Citace a odkaz: Slavík, J., Dolejš, M., & Rybová, K. (2021). Mixed-method approach incorporating Geographic information system (GIS) tools for optimizing collection costs and convenience of the biowaste separate collection. Waste Management, 134, 177–186.