Nákladová optimalizace svozových tras sběru bioodpadu v českých městech s využitím GIS nástrojů.

Abstrakt: Nowadays, dealing with organic waste (or biowaste) remains a global phenomenon. Especially developing countries worldwide generate more than 50 percent organicwaste. In the European Union (EU) with a share of 34%, biowaste is a dominantfraction of the municipal waste (EEA, 2020). Therefore, separate collection at source and environmentally sound treatment of biowaste are of key importance. An intensive optimisation of biowaste separate collection is needed to balance demands of municipal representatives and households’ needs. Based on the mixed-method approach we developed a MCDA model complemented by expert-based weighting assessment and combined with the GIS localisation tools aimed at the optimisation of biowaste container locations that reflects various spatial conditions, preconditions for the localisation of containers and its cost intensity. We concluded that changing the density of containers, distance between the address point and container, and selecting container locations that respect the habits of households and demands of the collection technology significantly affect the total and collection costs. We confirmed that the decreases in the total costs were not significant for maximum walking distances of over 95 m, and would approach zero for distances of over 230 m. When the maximum walking distance exceeds 268 m, 40% of all inhabitants would not participate in the system as it would be inconvenient for them. A recycling campaign is needed to increase their willingness to participate in the system. We provided arguments for decision-makers how to balance convenience of the biowaste separation system and collection costs by proper localisation of biowaste containers.

Citace a odkaz: Slavík, J., Dolejš, M., & Rybová, K. (2021). Mixed-method approach incorporating Geographic information system (GIS) tools for optimizing collection costs and convenience of the biowaste separate collection. Waste Management, 134, 177–186.

Jak se obyvatelé měst cítí v městské zeleni? Jak tato zeleň ovlivňuje jejich zdraví a kvalitu života? A jaké typy městské zeleně obyvatelé nejvíce preferují?

Abstrakt: Kvalita života v našich městech velmi závisí na inteligentním plánování a vytváření kvalitního městského životního prostoru, zejména městské přírody. Poskytováním široké škály ekosystémových služeb (ES) městská příroda zásadně přispívá k dobré kvalitě života obyvatel měst a hraje významnou roli při předcházení běžným nemocem prostřednictvím svého pozitivního vlivu na fyzické a duševní zdraví. Zdraví je jedním z nejdůležitějších faktorů lidského blahobytu, a je tedy životně důležité pro udržitelný rozvoj. ES městské zeleně poskytují i další sociálně-kulturní funkce vedle veřejného zdraví, podporují např. environmentální spravedlnost a občanské uvědomění. Proto by na ES mělo být myšleno vždy při hledání řešení různých problémů ve městech. Cílem článku bylo zjistit vliv zelených ploch ve třech vybraných městech na zdraví a kvalitu života lidí. Toho bylo dosaženo pomocí výzkumu, který byl zaměřen na obyvatele měst a jejich sebehodnocení zdraví a pocitů při návštěvě městských zelených ploch. Za tímto účelem jsme si položili výzkumnou otázku: jaké typy městské zeleně a jejich charakteristiky obyvatelé měst nejvíce oceňují? Na základě našich zjištění jsme vypracovali doporučení pro postupy podporující zlepšování životních podmínek ve městech. Vytipovali jsme také překážky a příležitosti ovlivňující využití venkovních volnočasových aktivit i způsoby podpory veřejného zdraví obyvatel měst.

Syrbe, R., Neumann, I., Grunewald, K., Brzoska, P., Louda, J., Kochan, B., Macháč, J., Dubová, L., Meyer, P., Brabec, J., Bastian, O. (2021). The Value of Urban Nature in Terms of Providing Ecosystem Services Related to Health and Well-Being: An Empirical Comparative Pilot Study of Cities in Germany and the Czech Republic. Land, 10 (4): 341. https://www.mdpi.com/2073-445X/10/4/341

Článek přibližuje, jak by využití kombinace kvantitativních a kvalitativních vědeckých metod mohlo přispět k navrhování společensky přijatelných doporučení v oblasti environmentální politiky.

Abstrakt: Zohledňování ekosystémových služeb v environmentální politice se v poslední době stala klíčovým aspektem při řešení environmentálních problémů vznikajících v důsledku přetěžování přírodních systémů. Osoby s rozhodovací pravomocí však často věnují pozornost především výsledkům kvantitativních metod (zaměřených na oceňování v peněžních jednotkách). Tento článek zkoumá nový způsob kombinace kvantitativních a kvalitativních metod, který se ukázal být užitečným postupem pro dosažení lepší správy životního prostředí. V rámci výzkumu byla kombinována metoda výběrového experimentu (kvantitativní metoda) a institucionální analýza (kvalitativní metoda) jako rovnocenné doplňky. V našem přístupu není cílem kvalitativní institucionální analýzy ověřit přiměřenost výsledků ochoty platit (za určitou změnu stavu životního prostředí), ale spíše lépe zohlednit kulturní a sociální perspektivy představitelů společnosti. Takový přístup zvyšuje robustnost politických doporučení a jejich akceptovatelnost ve srovnání s izolovanými aplikacemi obou metod. Pro ověření tohoto obecného předpokladu byly obě metody aplikovány na území Východního Krušnohoří v České republice k zachycení preferencí a postojů místních stakeholderů i turistů k maloplošným ekosystémům. Výsledky potvrzují, že preference týkající se estetických hodnot ekosystémů (výstupy kvantitativní metody) je třeba doplnit fakty o institucionálním nastavení a bariérách (výstupy kvalitativní metody), aby bylo možné lépe reagovat na lokálně relevantní doporučení pro osoby s rozhodovací pravomocí týkající se např. zavedení nových ekonomických nástrojů (místní daně nebo poplatky za vstup atp.). Zjištění této studie lze také vzít v úvahu pro správu větších místních společných přírodních zdrojů, jako jsou (veřejné) lesy nebo chráněné oblasti.

Louda, J., Vojáček, O., Slavíková, L. (2021). Achieving Robust and Socially Acceptable Environmental Policy Recommendations: Lessons from Combining the Choice Experiment Method and Institutional Analysis Focused on Cultural Ecosystem Services. Forests, 12: 484. https://www.mdpi.com/1999-4907/12/4/484

Jaké jsou zkušenosti se zaváděním konceptu ekosystémových služeb do praxe městského plánování v 10 evropských městech?

Abstrakt: Článek představuje shrnutí poznatků získaných z implementace konceptu ekosystémových služeb (ES) do praxe městského plánování v různých prostředích evropských měst. Shrnuje poznatky výzkumu, který byl spoluvytvářen výzkumnými pracovníky a zástupci veřejné správy v rámci případových studií v deseti evropských městech. Pro doplnění odborné analýzy bylo provedeno 14 polostrukturovaných rozhovorů s odborníky za praxe (komunální politici, relevantní městští úředníci atd.) s cílem posoudit praktické využití konceptu ES v městském prostředí. Mezi vědci a odborníky z praxe panovala silná shoda jak ohledně příležitostí, tak překážek pro širší využití konceptu ES v praxi městského plánování. Shoda byla nalezena např. v tom, že koncept ES podporuje rozhodování i územní plánování, nejužitečnější je ale jako komunikační nástroj. Peněžní hodnocení ES a tlak veřejnosti lze považovat za podpůrné faktory. Překážkami pro širší implementaci ES je nedostatek empirických výstupů vč. případových studií, standardizovaných metod a kritérií pro hodnocení přírody a jejích přínosů, nedostatek právních předpisů, omezená kapacita municipalit a neochota aplikovat ES v plánovací praxi a nízké zapojení veřejnosti. Na vybrané aspekty zavádění konceptu ES do praxe, jako je monetarizace ES, se názory vědců i praktiků lišily. Na základě našich průzkumů shrnujeme, za jakých okolností je koncept ES nejrelevantnější a nejužitečnější pro urbanisty a osoby s rozhodovací pravomocí.

Grunewald, K., Bastian, O., Louda, J., Arcidacono, A., Brzoska, P., Bue, M., Cetin, N., Dworczyk, C., Dubová, L., Fitch, A., Jones, L., La Rosa, D., Mascarenhas, A., Ronchi, S., Schlaepfer, M., Sikorska, D., Tezer, A.  (2021). Lessons learned from implementing the ecosystem services concept in urban planning. Ecosystem Services, 49, 101273; https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2212041621000310?via%3Dihub

Proč se lidé zapojují do městského zahradničení a co je motivuje stát se členem komunitní zahrady?

Abstrakt: Městské zahradničení poskytuje obyvatelům celou řady užitků. Studie zabývající se přínosy komunitních zahrad (KZ) jsou převážně kvalitativní, zaměřené na motivace jejich zakladatelů. Cílem našeho kvantitativního výzkumu je objasnění toho, proč se obyvatelé ČR stávají členy KZ. Článek odpovídá na výzkumnou otázku: Jaké faktory podporují vstup členů do KZ? Článek se zabývá rovněž tím, jak se tyto faktory liší v závislosti na poloze KZ v odlišně městské struktuře. Data byla získána pomocí online průzkumu od členů z 28 KZ po celé ČR, a to jak z hlavního města, tak z menších měst. Významnost faktorů byla zkoumána pomocí statistických analýz a logit modelů. Výzkum ukázal, že hlavní motivací pro členy není samotná produkce plodin, ale spíše trávení volného času, společenský kontakt a relaxace. Mezi další klíčové faktory patří předávání zkušeností a poznatků o přírodě dětem, které se vyskytuje převážně u členů s předchozími zkušenostmi s pěstováním. Na základě našich výsledků mohou KZ přispět k rozvoji veřejného života a ke zlepšení veřejného prostoru. Mohou tak přispět k větší podpoře ze strany místních rozhodovacích orgánů nebo územních plánovačů.

Citace: Dubová, L., Macháč, J., Vacková, A. (2020). Food Provision, Social Interaction or Relaxation: Which Drivers Are Vital to Being a Member of Community Gardens in Czech Cities?, Sustainability, 12, 9588; doi:10.3390/su12229588

Článek analyzuje role a postoje vybraných klíčových aktérů, jejich pohled na udržitelnou městskou mobilitu, podmínky pro strategické dopravní plánování a hlavní bariéry zavádění dopravních opatření. 

Abstrakt: During recent decades, the debate on how to sustain urban mobility has accelerated. Transport decision-making has been more reflective of sustainability issues and quality of life in cities; this process has especially accelerated with the setting of modern urban mobility planning concepts, substantially focusing on transport demand regulation and management, and Sustainable Urban Mobility Plans taking over the role of cities’ primary transport-related strategic documents. The approaches to sustainable mobility visioning and planning differ within cities, as do their key stakeholders’ opinions. Our research aims to reveal the main shared viewpoints on the preferred paths towards sustainable urban mobility. We use the Q method, which is a statistical method to study subjectivity. It enables determination of characteristic shared viewpoints on a particular subject. A qualitative analysis assessing subjective opinions is combined with the quantitative approach of a factor analysis of statements ranked by respondents. The study was undertaken on 36 carefully selected stakeholders situated within the Czech Republic. Our results indicate that even stakeholders sharing the same definition of sustainable urban mobility may substantially differ in regard to their ideas on how to achieve it. Furthermore, we show that some of the attitudes expressed and measures appreciated by our respondents would not be recognised as sustainable by environmentalists. There is still a wide gap between sustainable mobility theory and its implementation in practice. All these findings represent barriers to sustainable mobility development in urban areas. Therefore, the paper also conveys relevant policy implications.

Citace: Brůhová Foltýnová, H., Vejchodská, E., Rybová, K., & Květoň, V. (2020). Sustainable urban mobility: One definition, different stakeholders’ opinions. Transportation Research Part D, 87, https://doi.org/10.1016/j.trd.2020.102465

Ke stažení: Článek k dispozici u vydavatele zde

Různé postupy posuzování výjimek z důvodu nepřiměřených nákladů při implementaci Rámcové směrnice vodní politiky

Abstrakt: Many Central European water bodies that failed to achieve the good ecological and chemical status required by the Water Framework Directive in the first management cycle are expected to again fail in the second cycle. An exemption from achieving good status may be applied for under certain circumstances but must be justified. One option is to show that achieving good status is not cost proportionate, but no uniform methodology for assessing proportionality exists in the EU. The paper maps the existing approaches to this type of justification in the Central European countries. The methods used to justify exemptions differ significantly among the countries. A large majority of reports mention monetary cost–benefit analysis, although a range of other methods such as distribution of costs, affordability and criterial cost–benefit analysis are also utilised. The findings show that countries that have experience with proportionality assessment from the first management cycle or have created clear and easy-to-use methodologies (or none) are more likely to justify the exemption by citing disproportionate costs; on the other hand, a higher complexity of methodology – such as used in the Czech Republic – creates incentives to avoid using the disproportionate-cost justification and to instead utilise other available types of justification.

Citace: Macháč, J., Brabec, J., & Vojáček, O. (2020). Development and Implementation of the Concept of Disproportionate Costs in Water Management in Central Europe in the Light of the EU WFD. Water Alternatives, 13(3), 3

Ke stažení: ↓zde

Co je to svépomocná ochrana přírody? Proč a jak v České Republice fungují soukromé rezervace?

Abstrakt: Although private or community initiatives for biodiversity conservation (such as land trusts) have a strong tradition in many countries, rigorous evidence of recently evolved movements in post-socialist countries is missing. This study describes the evolution of Czech land trust movement and analyses their representatives’ motivation for engagement in biodiversity conservation. It also investigates the intensity of interaction among public and land trust conservation efforts. For this purpose, we identified localities in which the territory managed by Czech land trusts overlaps with small-scale public nature reserves managed by regional governments. We conducted semi-structured face-to-face interviews with representatives of all NGOs and regional officials in-charge. Our qualitative analysis revealed that some regional biodiversity conservation officials see land trusts as partners, but others are rather indifferent to, or uninformed about, their activities. Additionally, land trust representatives see themselves as complementing the public effort: their main motivation for engagement is to facilitate biodiversity conservation in addition to the public provision.

Citace: Slavíková, L., Smutná, Z., Žambochová, M., & Valentinov, V. (2020). Public and community conservation of biodiversity–rivalry or cooperation? GeoScape, 14(1), 36

Ke stažení: ↓zde

Článek porovnává, jak vlády višegrádské čtyřky v uplynulých 30 letech přistupovaly ke kompenzacím škod způsobených povodněmi a jaký to má vliv na prevenci.

Abstrakt: Flood recovery is an important period in the flood risk management cycle. Recently, flood recovery has become viewed as an opportunity for future flood damage mitigation. Financial flows to cover flood damages and rules regarding their allocation are crucial for supporting or undermining mitigation efforts. In this paper, we map and compare state flood recovery funding in the so-called Visegrad Group Countries (V4), i.e. Czechia, Hungary, Poland and Slovakia, over the past 30 years of their democratic history. We apply a qualitative comparative approach to identify differences and similarities in risk sharing and state flood recovery funding approaches among these countries. Additionally, we reveal how risk sharing is addressed by existing flood recovery funding schemes. The results indicate that national governments have a low willingness to institutionalise ex-ante compensation schemes. Ad hoc instruments initiated shortly after disastrous flooding usually do not provide incentives to reduce future flood damages.

Citace: Slavíková, L., Raška, P., Banasik, K., Barta, M., Kis, A., Kohnová, S., Matczak, P., Szolgay, J. (2020) Approaches to state flood recovery funding in Visegrad Group Countries, Environmental Hazards, 19:3, 251-267, DOI: 10.1080/17477891.2019.1667749

Realizovat opatření v zemědělství na Jižní Moravě má z ekonomického pohledu smysl.

Abstrakt: Ochrana půdy a udržitelné zemědělství se staly klíčovými tématy společné zemědělské politiky EU. Důraz je kladen na tzv. klimaticky chytré zemědělství, přírodě šetrné technologie a realizaci přírodě blízkých opatření pro ochranu půdy, zadržování vody v krajině apod. Současná zemědělská politika je většinou založena na kvalitativním posouzení současného stavu a dopadů technologií. Ekonomické hodnocení stále chybí, ačkoli dotace a jiné formy finanční podpory jsou poskytovány jak z národních prostředků, tak z fondů Evropské unie. Externality v zemědělství nejen generují společenské náklady a zisky pro současnou generaci, ale také silně ovlivňují budoucí blaho. Cílem článku je představit nově vyvinutý přístup, který umožňuje peněžní hodnocení externalit v zemědělství. Proces peněžního hodnocení znamená zahrnutí a výpočet všech nákladů a přínosů včetně pozitivních a negativních externalit přesahujících pouhé čistě finanční náklady a přínosy. Metodika je založena na modifikované analýze nákladů a přínosů s využitím konceptu ekosystémových služeb. Navržený postup je demonstrován na případové studii Jižní Moravy. Tento region v posledních letech bojuje se suchem, ale jeho zemědělské technologie tomu zatím nejsou přizpůsobeny a vhodná přírodě blízká řešení nejsou implementována. Ekonomická analýza se zaměřuje na posouzení externalit a možných opatření. Pokrývá provozní a investiční náklady; ztráty zisku v důsledku poklesu výroby; a přínosy spočívající zejména v zabránění poklesu poskytování regulačních služeb. Výsledky ukazují, že realizace opatření by měla být vždy upřednostňována bez ohledu na změnu klimatu a snižuje společenské ztráty.

Citace: Macháč, J., Trantinová, M., Zaňková, L. (2020). Externalities in agriculture: How to include their monetary value in decision-making?, International Journal of Environmental Science and Technology, 18 p., doi: https://doi.org/10.1007/s13762-020-02752-7