Institut pro Ekonomickou a Ekologickou Politiku Člen akademického společenství 
Integrated evaluation of flood mitigation measures: A multidisciplinary approach combining hydrology, economics, and public perception.
Studie ukazuje rozdíl mezi skutečnou účinností zelených a šedých protipovodňových opatření, jejich náklady a tím, jak je vnímají odborníci i veřejnost.
Abstrakt: Zvyšující se četnost povodní se stává stále běžnějším jevem v podmínkách narůstající proměnlivosti klimatu a extrémních povětrnostních jevů, což zdůrazňuje potřebu účinných mitigačních strategií. K dispozici je celá řada protipovodňových opatření, od klasických technických (tzv. šedých) opatření až po přírodě blízká nebo také zelená opatření (nature-based solutions, NbS). Tato studie hodnotila a porovnávala hydrologickou účinnost, nákladovou efektivitu a vnímání veřejností u zelených (NbS), šedých a hybridních protipovodňových opatření v povodí řeky Gradaščica ve Slovinsku. Pro hydrologické hodnocení byl použit model SWAT+, který simuloval scénáře s využitím mokřadů, retenčního poldru a přehrady. Výsledky ukázaly, že mokřady mají pouze minimální vliv na povodňové ohrožení, když snižují kulminační průtoky do 3 %, zatímco retenční poldry a přehrady snížily kulminační průtoky o 51 % a 73 % a objemy povodňových vln o 28 % a 58 %. Ekonomická analýza ukázala, že mokřady jsou z hlediska nákladové efektivity méně výhodné než retenční poldry a přehrady. Je však třeba zdůraznit, že mokřady poskytují řadu dalších rozmanitých přínosů (ko-benefitů). Analýza vnímání veřejností odhalila výrazné rozdíly v hodnocení účinnosti, proveditelnosti a přijatelnosti protipovodňových opatření mezi jednotlivými cílovými skupinami, včetně široké veřejnosti, vodohospodářských inženýrů, výzkumníků a zemědělských poradců. Zatímco většina skupin hodnotila přehrady jako nejúčinnější a mokřady jako nejméně účinné, což odpovídá hydrologickým výsledkům, výzkumníci zastávali přímo opačný názor a veřejnost obecně nadhodnocovala přínos zelených opatření pro snížení povodňového rizika. Na základě zkoumání hydrologické účinnosti, nákladové efektivity a vnímání veřejností napříč protipovodňovými opatřeními výzkum zdůrazňuje potřebu integrace multidisciplinárních přístupů při tvorbě robustních strategií protipovodňového řízení, což je klíčové zejména v době, kdy se komunity stále častěji potýkají s narůstajícími riziky povodní vyvolanými změnou klimatu.
Citace: Graham, H. C., Akhtar, F., Šraj, M., Raška, P., Slavikova, L., Louda, J., Macháč, J., Zupanc, V., Bezak, N. (2025). Integrated Evaluation of Flood Mitigation Measures: A Multidisciplinary Approach Combining Hydrology, Economics, and Public Perception. International Journal of Disaster Risk Reduction, 105926. https://doi.org/10.1016/j.ijdrr.2025.105926
Generic ‘nature-based’ framing may distort understanding of the effectiveness of hydrometeorological risk reduction measures.
Článek odhaluje, jak vágní používání pojmu přírodě blízká opatření ovlivňuje financování, hodnocení účinnosti i skutečný přínos projektů.
Abstrakt: Využití přírodních prvků ke snížení hydrometeorologických rizik bylo v poslední době podporováno v mezinárodních strategiích a vedlo k nárůstu počtu opatření, která byla označována jako přírodě blízká řešení (Nature-based Solutions, NbS). To vyvolalo rostoucí debatu o vlivu těchto konceptů na utváření prostředí financování. Ačkoli bylo navrženo několik rámců pro hodnocení implementace NbS, lze je účinně aplikovat pouze v případě, že jsou NbS a hodnotící ukazatele jasně definovány v rámci jednotlivých projektů i napříč nimi. V tomto článku čerpáme poskytujeme evoluční analýzu NbS a souvisejících konceptů a přehled aktuálních výzev k financování v Evropě (n = 53) a jednotlivých projektů po celém světě (n = 342). To nám umožňuje ukázat, jak se NbS staly dominantními v nedávných praktických diskusích o snižování hydrometeorologických rizik. Ačkoli je terminologické rámcování jako NbS nezbytné pro propojení jednotlivých projektů s již existujícími znalostmi, naše analýza odhaluje, že může také vést k využívání a legitimizování financování některých projektů. To má nepříznivý vliv na budování odborných znalostí, zejména v městském prostředí, kde snižování hydrometeorologických rizik vyžaduje komplexní přístupy integrující různá opatření. Tvrdíme, že příliš obecné formulování NbS vnáší do hodnocení účinnosti NbS další nejistotu a potenciálně vylučuje z úvah a implementace další proveditelná opatření. Proto se domníváme, že soulad mezi deklarovanými NbS a ukazateli zachycujícími účinnost skutečně realizovaného souboru opatření je klíčová pro získání relevantních informací z monitoringu projektů zaměřených na snižování hydrometeorologických rizik. Pro tyto účely navrhujeme způsob pro transparentní vykazování cílů, konceptů, výsledků implementace a ukazatelů pro projekty zaměřené na snižování hydrometeorologických rizik. Naše práce zdůrazňuje potřebu globální soudržnosti, integrace znalostí napříč sektory a hodnocení citlivých na kontext, aby bylo zajištěno, že NbS přinášejí kromě snižování rizik i další související přínosy.
Citace: Raška, P., Dolejš, M., Zupanc, V., Louda, J., Jakubínský, J., Bezak, N. (2025). Generic ‘nature-based’ framing may distort understanding of the effectiveness of hydrometeorological risk reduction measures. Ecological Indicators, 180, 114364. https://doi.org/10.1016/j.ecolind.2025.114364
Ke stažení: ↓ Generic ‘nature-based’ framing may distort understanding of the effectiveness of hydrometeorological risk reduction measures.
Impact Assessment of Renewable Energy in the Region: A Case Study of the Šluknov Agrivoltaic Power Plant
Článek představuje multi-kriteriální nástroj pro předběžné hodnocení dopadů projektů OZE na místní komunitu, který má snížit informační asymetrii mezi investory, starosty a veřejností.
Abstrakt: Probíhající energetická krize, snaha o dosažení uhlíkové neutrality a vývoj evropských i národních energetických politik podněcují významné změny ve strategiích skladby energetického mixu. Ty jsou dále podporovány pobídkami, jako jsou dotace pro provozovatele obnovitelných zdrojů energie (OZE), které staví obce a jejich starosty do pozice rozhodovatelů o podpoře projektů OZE. Cílem tohoto článku je řešit informační asymetrii mezi potenciálními investory, starosty a místními obyvateli prostřednictvím zavedení nástroje pro posuzování dopadů. Tento nástroj, založený na multikriteriální analýze, je navržen tak, aby pomohl starostům a relevantním zainteresovaným stranám lépe porozumět důsledkům OZE a vyhodnotit jejich vliv na místní komunity. Dopady výstavby a provozu OZE jsou rozděleny do čtyř klíčových oblastí: environmentální, sociální, ekonomické a inovativní. Proces hodnocení zohledňuje specifické charakteristiky daného území, nástroj slouží jako předstupeň náročnějších metod, jako jsou studie proveditelnosti nebo posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA).
Účinnost vyvinutého nástroje je demonstrována na případové studii posouzení dopadů navrhované agrivoltaické elektrárny ve Šluknovském regionu. Je patrné, že ve srovnání s tradičními fotovoltaickými elektrárnami agrivoltaické systémy významně zmírňují řadu negativních dopadů na životní prostředí. V důsledku toho se očekává, že realizace takové elektrárny přinese mikroregionu pozitivní ekonomické a sociální přínosy.
Citace: Zaňková, L., Macháč, J. (2025). Impact Assessment of Renewable Energy in the Region: A Case Study of the Šluknov Agrivoltaic Power Plant. Journal of Landscape Ecology. https://doi.org/10.2478/jlecol-2025-0010
Ke stažení: ↓ Impact Assessment of Renewable Energy in the Region: A Case Study of the Šluknov Agrivoltaic Power Plant
In harmony or against each other? Czech farmers’ and residents’ attitudes towards nature-based solutions on agricultural land
Článek porovnává preference farmářů a obyvatel vůči přírodě blízkým opatřením na zemědělské půdě a odhaluje hlavní bariéry jejich zavádění.
Abstrakt: Klimatická změna ovlivňuje jak městské oblasti, tak venkovskou krajinu, přičemž problémy jako sucho, půdní eroze a bleskové povodně se stávají stále častějšími. Přestože vědecká komunita dlouhodobě prosazuje přírodě blízká opatření (nature-based solutions – NBS), jejich zavádění do zemědělské praxe zůstává omezené. Tato studie zkoumá preference zemědělců a obyvatel týkající se NBS na zemědělské půdě, analyzuje míru společenské přijatelnosti a identifikuje bariéry implementace NBS z pohledu zemědělců. Dotazníkové šetření provedené v povodí řeky Olešky v České republice hodnotilo preference u 12 opatření. Výsledky odhalují částečnou shodu mezi oběma skupinami: například zatravňování podél toků a meze jsou oběma skupinami esteticky oceňovány. Existují však rozdíly ve vnímání funkčnosti. Zemědělci na základě praktických zkušeností hodnotí estetiku a funkčnost opatření, jako je vrstevnicové obdělávání a zalesňování, odlišně než obyvatelé. Obě skupiny hodnotily opatření typu retenčních tůní jako méně účinná pro regulaci povodní. Zjištění zdůrazňují, že implementaci NBS brání finanční omezení a složité vztahy mezi vlastníky půdy a zemědělci. Tento výzkum vyzdvihuje nezbytnost strategií využití území, které zohledňují preference zúčastněných stran i praktické výzvy, což umožní efektivnější přijetí NBS pro zmírnění dopadů klimatu. Jak ukazuje hodnocení opatření, některé postupy – například pěstování kukuřice – jsou oběma skupinami zainteresovaných stran považovány za nejméně estetické a nejméně účinné pro regulaci povodní, a jejich podpora je proto neopodstatněná. Naproti tomu zalesňování je oběma skupinami vnímáno pozitivně, a to jak z hlediska vysoké estetiky, tak účinnosti při protipovodňové ochraně. Tyto poznatky podtrhují význam začlenění preferencí zúčastněných stran do tvorby politik, zejména při vývoji finančních pobídek pro NBS, a nutnost vyhýbat se podpoře zemědělských postupů, které nejsou ani esteticky hodnotné, ani přínosné z hlediska ekosystémových služeb.
Citace: Zaňková, L., Macháč, J., Hekrle, M. (2025). In harmony or against each other? Czech farmers’ and residents’ attitudes towards nature-based solutions on agricultural land. GeoScape, 19(1), 64–76. https://doi.org/10.2478/geosc-2025-0005
Impacts of the EU Taxonomy implementation: a systematic literature review
Systematická rešerše literatury představuje dopady EU Taxonomie v oblasti podnikového reportování a jeho ekonomických dopadů na úrovni podniku, EU a světa.
Abstrakt: Důraz na zavádění zásad udržitelného rozvoje a tlak klimatických změn vedly k návrhu nových politických nástrojů na úrovni EU. Green Deal zahrnuje zavedení EU Taxonomie pro klasifikaci jednotlivých činností napříč odvětvími z hlediska jejich dopadů na udržitelnost. Cílem tohoto článku je zhodnotit, do jaké míry se literatura zabývá jejími dopady na podniky a ekonomiku. Konkrétně se tento článek zabývá vědeckou literaturou publikovanou v angličtině indexovanou na WoS, Scopus a Google Scholar, která se zabývala dopady na standardy výkaznictví, hodnotu jednotlivých společností, makroekonomické dopady na trhy a globální dopady. Systematický přehled tvoří 41 relevantních článků publikovaných v období od roku 2019 do konce roku 2024. Výsledky ukázaly, že nejčastěji zmiňovaným dopadem je obava z možného poklesu konkurenceschopnosti. Významná pozornost je také věnována bankám, které jsou primárními institucemi provádějícími taxonomii EU. Celkově zůstávají ekonomické dopady taxonomie EU nedostatečně prozkoumány.
Citace: Brabec, J., Macháč, J. (2025). Impacts of the EU Taxonomy implementation: a systematic literature review. Climate Policy, 1–13. https://doi.org/10.1080/14693062.2025.2526683
Ke stažení: ↓ Impacts of the EU Taxonomy implementation: a systematic literature review
I want my street to be green, but not in just any way: exploring public preferences for nature – based solutions in two Czech cities
Studie odhaluje preference veřejnosti a ochotu platit za různé typy přírodě blízkých opatření v městských ulicích.
Abstrakt: Města stále častěji přijímají přírodě blízká opatření (NBS – Nature-Based Solutions) s cílem řešit výzvy spojené se změnami klimatu a zlepšit kvalitu života obyvatel ve městech. Navzdory rostoucímu zájmu o NBS však přetrvávají významné bariéry, včetně zajištění finanční podpory, participace občanů a problémů souvisejících s kvantifikací ekonomických dopadů opatření. Tato studie zkoumala preference veřejnosti vůči 15 typům NBS ve dvou českých městech se zaměřením na jejich estetické vnímání a jejich ekonomické hodnocení. Data byla sbírána prostřednictvím dotazníkového šetření v terénu s respondenty v Praze (n = 205) a Litoměřicích (n = 185). Pomocí šetření byly hodnoceny estetické preference a byly využity i metody podmíněného hodnocení (CVM – Contingent Valuation Method) a výběrového experimentu (CE – Choice Experiment) k určení ochoty platit (WTP – Willingness to Pay) za implementaci NBS v městských ulicích. Výsledky CVM odhalily, že obyvatelé jsou ochotni platit o 39–52 EUR měsíčně za bydlení v ulici se zelení, což odpovídá zvýšení nájemného o 12–17 %. Nicméně, zatímco respondenti obecně esteticky oceňovali NBS a vyjádřili pozitivní WTP pro zelenější ulice, výsledky CE ukázaly významné rozdíly v ochotě platit závislosti na typu NBS. Konkrétně byli respondenti ochotni platit pouze za travnaté pásy a zelené fasády, zatímco řešení jako zatravňovací dlažba, propustná dlažba, květinové záhony a zelené střechy naopak vyžadovala kompenzaci. Tato studie zdůrazňuje rozdíl mezi estetickým uznáním a ochotou finančně se podílet na realizaci NBS, přičemž poskytuje nové poznatky o preferencích veřejnosti u méně běžných opatření a slouží jako podklad pro budoucí strategie ozeleňování měst.
Citace: Macháč, J., Hekrle, M., Brabec, J. (2025). I want my street to be green, but not in just any way: exploring public preferences for nature-based solutions in two Czech cities. Local Environment, 1–23. https://doi.org/10.1080/13549839.2025.2543311
Investigating the public perception of green, hybrid and grey flood risk management measures in Europe
Studie ze tří evropských zemí odhaluje, proč veřejnost i odborníci stále preferují šedá protipovodňová opatření před zelenými.
Abstrakt: Očekává se, že změna klimatu ovlivní četnost i intenzitu povodní, které patří mezi ekonomicky nejnákladnější přírodní hrozby v Evropě. Vzhledem k tomu, že přírodní hrozby mají výrazný dopad na infrastrukturu i životy lidí a jejich životní prostředí, je nezbytné zvažovat nová opatření pro adaptaci na změnu klimatu. Ke zmírňování dopadů přírodních hrozeb lze využít různé typy opatření, jako jsou zelená, šedá a hybridní opatření. Zelená opatření (označovaná také jako přírodě blízká řešení) jsou v současnosti podporována v Evropské unii, avšak jejich realizaci provází řada překážek. Vyvstává tak otázka, co brání širšímu uplatnění zelených opatření a proč je v některých zemích nadále upřednostňováno využívání konvenčních šedých opatření. Tato studie zkoumá rozdíly ve obyvateli vnímané účinnosti, proveditelnosti a přijatelnosti různých typů opatření pro snížení povodňových rizik ve třech evropských zemích (Slovinsko, Česko a Nizozemsko). Výsledky ukazují statisticky významné rozdíly ve vnímané účinnosti, proveditelnosti a přijatelnosti hodnocených opatření. Pokud jde o jednotlivá opatření, respondenti ve všech třech zemích mají tendenci považovat konvenční šedá opatření (přehrady a retenční nádrže) za účinnější a přijatelnější než zelená a hybridní opatření. Zároveň jsou však šedá opatření vnímána jako obtížně realizovatelná. Výsledky dále ukazují, že vnímaná účinnost a přijatelnost opatření spolu úzce souvisejí. Hlavními faktory ovlivňujícími rozdíly ve vnímání jednotlivých opatření jsou země původu respondentů a sociodemografické proměnné, zejména příjem a věk. Na rozdíl od jiných studií se v námi provedeném výzkumu ukázalo, že zkušenosti s minulými povodněmi a soukromé pojištění nejsou statisticky významné faktory. Naše výsledky proto naznačují, že při zavádění opatření pro snižování povodňových rizik napříč Evropskou unií je třeba zohledňovat nejen individuální chování, ale také širší společenské faktory.
Citation: Bezak, N., Raška, P., Macháč, J., Louda, J., Zupanc, V., Slavíková, L. (2024). Investigating the public perception of green, hybrid and grey flood risk management measures in Europe. Progress in Disaster Science, 23, 100360. https://doi.org/10.1016/j.pdisas.2024.100360
Factors influencing farmers‘ willingness to provide private land for a coordinated flood mitigation scheme in the Drin basin
Článek na základě průzkumu mezi zemědělci zkoumá faktory, pomocí kterých lze identifikovat vlastníky půdy, kteří budou ochotněji spolupracovat při koordinované ochraně před povodněmi.
Abstrakt: Povodně v mnoha regionech představují významnou a opakující se hrozbu. Nepříznivé dopady povodní lze zmírnit sdílením rizik, jako je pojištění, nebo snižováním povodňového rizika. Pojištění však nemusí být dostupné na méně rozvinutých trzích nebo v případech, kdy k povodním dochází příliš často. Podobně nemusí být k dispozici potřebné finanční prostředky nebo pozemky pro strukturální opatření. Alternativou mohou být opatření realizována na soukromých pozemcích, a to buď prostřednictvím individuálních iniciativ, nebo jako součást koordinovaného úsilí. Tento přístup byl zkoumán v regionech Albánie a Severní Makedonie náchylných k povodním. Průzkum provedený mezi 124 zemědělci odhalil, že 73 % z nich je ochotno vyčlenit půdu pro zmírnění povodní za předpokladu, že obdrží odpovídající kompenzaci. Některé faktory navíc zvyšují ochotu zemědělců spolupracovat. Logit model ukázal pozitivní korelaci mezi očekáváním budoucích povodní (zvýšená závažnost a frekvence), přijetím ex-ante finanční podpory (podpora poskytnutá předem), pozitivním vnímáním účinnosti zemědělských opatření ke zmírnění povodní a věkem. Ti, kteří vnímají protipovodňovou ochranu jako osobní odpovědnost, a ti, kteří jsou více nakloněni platit za povodňové pojištění, vykazují nižší pravděpodobnost spolupráce. Zjištění by mohla být využita k identifikaci zemědělců, kteří pravděpodobně přispějí k vytvoření stabilního koordinovaného schématu.
Citace: Brabec, J., Macháč, J., Kis, A., Ungvári, G. (2024). Factors influencing farmers‘ willingness to provide private land for a coordinated flood mitigation scheme in the Drin basin. Journal of Flood Risk Management. https://doi.org/10.1111/jfr3.13027
Ke stažení: ↓ Factors influencing farmers‘ willingness to provide private land for a coordinated flood mitigation scheme in the Drin basin
Talking to the young generation: perception of nature-based solutions’ attractiveness by children from Generation Z
Článek zkoumá, jak děti z generace Z vnímají atraktivitu přírodě blízkých řešení a které ekosystémové služby považují za nejdůležitější.
Abstrakt: Současné studie o přírodě blízkých opatřeních (NBS – Nature-Based Solutions) ve městech často opomíjejí potřeby mladých lidí, kteří jsou však zásadními uživateli městských prostor. Naše studie tuto mezeru reaguje a odhaluje to, jak děti (generace Z, 11–15 let) vnímají atraktivitu 12 různých opatření NBS a 3 opatření šedé infrastruktury a jejich ekosystémové služby (ES). Výsledky dotazníkového šetření naznačují, že vodní prvky, stromy a květinové záhony jsou pro děti a jejich trávení volného času nejatraktivnější, zatímco většina ostatních prvků byla dotázanými dětmi vnímána neutrálně či relativně neatraktivně. Výsledky vnímání důležitosti ES ukazují, že nejdůležitěji je vnímána produkce kyslíku, následuje podpora biodiverzity a estetická funkce NBS. Tato studie zdůrazňuje potřebu inkluzivního plánování a managementu NBS a zdůrazňuje roli různých zainteresovaných stran, včetně dětí, při vytváření atraktivních městských prostor.
Citace: Hekrle, M., Drdla, J. (2024). Talking to the young generation: perception of nature-based solutions’ attractiveness by children from Generation Z. Local Environment, 1–15. https://doi.org/10.1080/13549839.2024.2407608
The economic value of green roofs: A case study using different cost–benefit analysis approaches
Článek porovnává různé přístupy k analýze nákladů a přínosů (CBA) u reálných projektů zelených střech.
Abstrakt: Zelené střechy (ZS) přispívají k ozeleňování měst a adaptaci na klimatickou změnu a patří do malé skupiny opatření, která lze realizovat i v hustě zastavěných oblastech. Přestože se množství ZS v posledních letech výrazně zvýšilo, jejich implementační potenciál nebyl na mnoha místech z různých důvodů naplněn. Investorům často chybí informace o reálných dopadech a proveditelnosti ZS. V tomto kontextu může ekonomické hodnocení ZS ocenit náklady a přínosy a poskytnout jasný ekonomický argument pro městské plánování a rozhodování. Analýza nákladů a přínosů (CBA) se obvykle používá ke zvýšení povědomí o pozitivních dopadech ZS. Neexistuje však jednotný přístup a její aplikace se v jednotlivých zemích liší, proto výsledky studií nelze snadno porovnávat. Cílem této studie je poskytnout informace o ekonomické hodnotě tří již realizovaných projektů ZS s využitím dvou alternativních přístupů CBA, konkrétně těch, které se používají v Česku a Portugalsku. Výsledky naznačují, že peněžně oceněné přínosy ZS jsou čtyřikrát až šestkrát vyšší než náklady související s realizací a údržbou ZS. Použití různých národních přístupů na stejnou případovou studii však může vést k rozdílu ve výsledcích o 13–106 %. Tento článek tudíž demonstruje, že ekonomická hodnota ZS je ovlivněna nejenom diskrecí autorů při práci s daty vstupujícími do CBA, ale také různými metodickými přístupy. Článek vliv těchto faktorů na výsledky ocenění ZS demonstruje na konkrétních případových studiích a zdůrazňuje potřebu větší standardizace metod ekonomického hodnocení ZS.
Citace: Hekrle, M., Liberalesso, T., Macháč, J., Matos Silva, C. (2023). The economic value of green roofs: A case study using different cost–benefit analysis approaches. Journal of Cleaner Production, 137531. https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2023.137531
Ke stažení: ↓ The economic value of green roofs: A case study using different cost–benefit analysis approaches