Institut pro Ekonomickou a Ekologickou Politiku                                                                                                Člen akademického společenství  

Investigating the public perception of green, hybrid and grey flood risk management measures in Europe

Studie ze tří evropských zemí odhaluje, proč veřejnost i odborníci stále preferují šedá protipovodňová opatření před zelenými.

Abstrakt: Očekává se, že změna klimatu ovlivní četnost i intenzitu povodní, které patří mezi ekonomicky nejnákladnější přírodní hrozby v Evropě. Vzhledem k tomu, že přírodní hrozby mají výrazný dopad na infrastrukturu i životy lidí a jejich životní prostředí, je nezbytné zvažovat nová opatření pro adaptaci na změnu klimatu. Ke zmírňování dopadů přírodních hrozeb lze využít různé typy opatření, jako jsou zelená, šedá a hybridní opatření. Zelená opatření (označovaná také jako přírodě blízká řešení) jsou v současnosti podporována v Evropské unii, avšak jejich realizaci provází řada překážek. Vyvstává tak otázka, co brání širšímu uplatnění zelených opatření a proč je v některých zemích nadále upřednostňováno využívání konvenčních šedých opatření. Tato studie zkoumá rozdíly ve obyvateli vnímané účinnosti, proveditelnosti a přijatelnosti různých typů opatření pro snížení povodňových rizik ve třech evropských zemích (Slovinsko, Česko a Nizozemsko). Výsledky ukazují statisticky významné rozdíly ve vnímané účinnosti, proveditelnosti a přijatelnosti hodnocených opatření. Pokud jde o jednotlivá opatření, respondenti ve všech třech zemích mají tendenci považovat konvenční šedá opatření (přehrady a retenční nádrže) za účinnější a přijatelnější než zelená a hybridní opatření. Zároveň jsou však šedá opatření vnímána jako obtížně realizovatelná. Výsledky dále ukazují, že vnímaná účinnost a přijatelnost opatření spolu úzce souvisejí. Hlavními faktory ovlivňujícími rozdíly ve vnímání jednotlivých opatření jsou země původu respondentů a sociodemografické proměnné, zejména příjem a věk. Na rozdíl od jiných studií se v námi provedeném výzkumu ukázalo, že zkušenosti s minulými povodněmi a soukromé pojištění nejsou statisticky významné faktory. Naše výsledky proto naznačují, že při zavádění opatření pro snižování povodňových rizik napříč Evropskou unií je třeba zohledňovat nejen individuální chování, ale také širší společenské faktory.

Citation: Bezak, N., Raška, P., Macháč, J., Louda, J., Zupanc, V., Slavíková, L. (2024). Investigating the public perception of green, hybrid and grey flood risk management measures in Europe. Progress in Disaster Science23, 100360. https://doi.org/10.1016/j.pdisas.2024.100360