Řadu obcí České republiky postihují pravidelně tzv. bleskové povodně. Jedná se o povodňové události probíhající na území do 100 ha v povodích do 10 km², které v důsledku svého malého rozsahu a lokálního významu unikají pozornosti široké veřejnosti i centrálních orgánů veřejné správy. Každoročně na území ČR dochází k 60 – 100 bleskovým povodním, které poškozují obce zejména na horních částech toků a v podhorských či horských oblastech. Následky bleskových povodní se zabývají především orgány obce ve spolupráci s postiženými občany, v některých případech za významného přispění správců drobných vodních toků a správců povodí. Realizace případné protipovodňové ochrany rovněž spočívá na obecním úřadě, který problematiku řeší v rámci svých omezených finančních a územních pravomocí.

Při prosazování jednotlivých opatření nebo odstraňování lokálních příčin povodní dochází ke střetu zájmů o využívání plochy povodí. Tyto zájmy jsou reprezentovány provozovateli zemědělských podniků, soukromými vlastníky, Státním pozemkovým fondem, ekologickými organizacemi a dalšími subjekty, a velmi často působí proti snaze obce odstranit příčiny bleskových povodní a dosáhnout optimálního využití katastrálního území obce ve vztahu k tomuto cíli. V některých případech přesahuje vyřešení problému možnosti obce.

Řešení následků a prevence malých nebo bleskových povodní představuje analogii velkých povodňových událostí, především s ohledem na nezbytnost aktivace orgánů nejmenších samosprávných celků i samotného obyvatelstva, které se v dané situaci nemohou spoléhat na pomoc státu. V takových podmínkách je možné vysledovat různé více či méně úspěšné varianty koordinace, komunikace a spolupráce, které mohou být využity jako modelové příklady při řešení rozsáhlejších katastrof.