Využití druhotných surovin vyrobených z odpadu v České republice patří mezi klíčové strategie, jejichž hlavním cílem je snižování množství odpadu odstraňovaného ukládáním na skládky nebo spalováním (ať již s nebo bez využití produkované energie). O množství odpadu využitých jako druhotná surovina ve výrobě rozhoduje trh, který se skládá z nabídky materiálů vhodných k dalšímu využití a poptávky po těchto materiálech. Stranu nabídky tvoří systémy tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu organizované obcemi. Stranu poptávky tvoří zpracovatelská zařízení, která tyto vytříděné využitelné složky přetváří v druhotné suroviny určené k dalšímu využití ve výrobě. Mezičlánkem mezi nabídkou a poptávkou jsou svozové firmy, jejichž hlavním úkolem je přeprava využitelných složek od strany nabídky k poptávce. Tento projekt se proto zabývá podrobnou analýzou trhu s druhotnými surovinami v České republice.

Při koncipování tohoto projektu jsme vycházeli z toho, že při analýze potenciálu České republiky ve využívání druhotných surovin vyrobených z odpadu se v současné době vychází většinou z analýzy nabídkové strany trhu. Hledány jsou odpovědi na otázky typu: Jak přimět občany, aby třídili odpad na jednotlivé dále využitelné frakce? Jak nastavit systém tříděného sběru tak, aby byl uživatelsky příjemný? Jak obecně zvýšit podíl tříděného sběru využitelných složek? Hlavním smyslem těchto strategií je na jedné straně snaha šetřit primární surovinové zdroje, které se v podobě odpadu znehodnocují jejich uložením na skládky či spálením, a na druhé straně snížit tlak na omezené kapacity určené k odstraňování odpadu.

Již menší pozornost se při analýze využívání druhotných surovin věnuje nákladové náročnosti tříděného sběru či úloze tříděného sběru ve strategiích obce, které si kladou za cíl snížit rozpočtové výdaje. Zcela opomíjeným aspektem trhu s druhotnými surovinami je strana poptávky, neboli úloha zpracovatelských firem, které využívají druhotné suroviny vyrobené z odpadu ve výrobě. Strana poptávky je však zcela zásadní při analýze absorpční kapacity trhu s druhotnými surovinami a její opomenutí by mohlo mít zásadní důsledky na reálné využití druhotných surovin ve výrobě.

Další informace o projektu

SLAVÍK, Jan a kol.: Poplatkové systémy v obcích – rizika a příležitosti pro odpadové hospodářství, 2009.

Publikace Poplatkové nástroje v obcích – rizika a příležitosti pro odpadové hospodářství je jedním z hlavních výstupů projektu vědy a výzkumu s názvem Strategie prevence vzniku a třídění využitelných složek komunálního odpadu na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami v České republice, jehož hlavním řešitelem je IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Tento projekt byl řešen v gesci Ministerstva životního prostředí ČR a jeho hlavním cílem bylo analyzovat hnací síly trhu druhotných surovin v České republice.

Předkládaná publikace se zaměřuje zejména na nabídkovou stranu trhu druhotných surovin – obecní systémy nakládání s komunálním odpadem, jejichž součástí je i tříděný sběr využitelných složek. Hlavním důvodem této orientace je skutečnost, že právě obecní systémy nakládání s odpady prostřednictvím organizace tříděného sběru generují významný podíl materiálů, které jsou po úpravě v příslušných zařízeních obchodovány na trhu druhotných surovin. Zájem o nabídkovou stranu trhu druhotných surovin je vtělen do otázky, jak lze motivovat spotřebitele k třídění využitelných složek komunálního odpadu. Ačkoli praktická komunální politika zná celou řadu různých nástrojů motivace, středobodem zájmu této publikace jsou především poplatkové systémy v obcích (a jejich nastavení), které vytvářejí motivační prostředí pro třídění odpadu a k předcházení jeho vzniku.

Publikace je pro lepší přehlednost rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se snaží ukotvit platby za komunální odpad v rovině praktické politiky ochrany životního prostředí. Zvoleným nástrojem je teoretický exkurs, z něhož je patrná hlavní funkce plateb za komunální odpad v praktické politice. Bez tohoto z pohledu čtenáře často velmi nepopulárního kroku není možné pochopit úlohu plateb za komunální odpad v obecních systémech nakládání s komunálním odpadem. Právě tato kapitola poskytuje odpověď na otázku, proč je nutné optimálnímu nastavení plateb věnovat náležitou pozornost.

Druhá kapitola poskytuje informace o historickém vývoji plateb za komunální odpad v právním systému České republiky, resp. Československa. Povaha plateb odráží narůstající množství tohoto odpadu, jeho měnící se charakter, zpřísňující se podmínky pro zacházení s ním, úroveň techniky a technologií využívaných v odpadovém hospodářství a též společenskopolitické poměry.

Třetí kapitola se soustředí na členění plateb za komunální odpad a proces zavádění nových systémů, založených na motivaci k tříděnému sběru komunálního odpadu. Čtvrtá kapitola si pak klade otázku, zda jsou platby za komunální odpad skutečně motivační a jak účinnost plateb měřit. Právě účinnost je klíčovým argumentem pro zavádění motivačních plateb za komunální odpad, a to i přesto, že toto kritérium je pouze jedním z řady dalších (a z národohospodářského pohledu významnějších) kritérií. Fungování plateb za komunální odpad je tak třeba vnímat z širšího pohledu prostředí, v kterém jsou zaváděny.

Pátá kapitola popisuje vztah mezi platbami za komunální odpad a náklady obce na zabezpečení obecního systému nakládání s komunálním odpadem. Tento vztah je při hodnocení plateb velmi často neprávem opomíjen, a to i přesto, že nesprávné nastavení plateb s ohledem na nákladovou strukturu obce může ohrozit celý systém financování obecního systému nakládání s komunálním odpadem.

Šestá kapitola se omezuje na včlenění systému plateb za komunální odpad do systému nakládání s komunálním odpadem v České republice. Tato kapitola rovněž obsahuje první pokusy systematického hodnocení účinnosti plateb v českých podmínkách s ohledem na způsob zpoplatnění dle české právní úpravy.

Sedmá kapitola definuje hlavní skupiny plateb za komunální odpad, které se vyvinuly v praxi odpadového hospodářství v Evropě a které lze považovat za vzorové i pro budoucí snahy implementovat nové systémy plateb v podmínkách České republiky. Pozornost je věnována především identifikaci silných a slabých stránek, s nimiž je nutné počítat v případě rozhodnutí implementovat motivační platby za komunální odpad v České republice.