Institut pro Ekonomickou a Ekologickou Politiku                                                                                                Člen akademického společenství  

Jana

Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje

Jaké jsou přínosy městské přírody pro kvalitu života obyvatel na příkladu města Liberce?

Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje

Se stále intenzivnějšími projevy změny klimatu a jejími negativními dopady na celém území České republiky, mezi které patří například vlny horka, přívalové srážky nebo sucho, narůstá v urbánním prostředí význam tzv. zelené a modré infrastruktury, tedy sítě přírodních a polo‑přírodních oblastí ve městě. Jsou jí myšleny všechny vodní prvky a prvky zeleně v urbánním prostředí, které lidem poskytují širokou škálu užitků v podobě tzv. ekosystémových služeb.

Co vše příroda ve městě společnosti přináší? Jaký má vliv na kvalitu života obyvatel? Jak zahrnout přínosy městské přírody (ekosystémové služby) do plánování a rozhodování o dalším rozvoji města?

Na tyto a další otázky odpovídá populárně naučná publikace Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje, která na praktickém příkladu města Liberce představuje význam vybraných prvků zelené a modré infrastruktury pro kvalitu života ve městě. Publikace zároveň představuje hodnocení vybraných ekosystémových služeb i preferencí obyvatel k různým prvkům zelené a modré infrastruktury. V závěrečné části publikace jsou uvedeny základní doporučení pro zohledňování ekosystémových služeb městské přírody v každodenní rozhodování.

Publikace vyšla v rámci projektu BIDELIN: Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno-modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína, financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.  Více informací o projektu BIDELIN zde.

Citace: Louda, J. et al. (2020). Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. ISBN 978-80-7561-243-4

Ke stažení:

Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje (nižší rozlišení)

Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje (plné rozlišení)

 

Výhodná pro všechny: Ekonomické hodnocení modro-zelené infrastruktury

Článek v časopise Pro města a obce představuje ekonomické hodnocení přínosů a nákladů zelené a modré infrastruktury jako argumentační nástroj pro představitele samosprávy.

Příspěvek v časopise určeném zastupitelům obcí a měst prezentuje ekonomické hodnocení realizace zelené střechy na komerční budově developera. Článek zdůrazňuje, že v konečném důsledku se vhodně zvolené opatření může vyplatit jak investorovi, tak i městu, respektive jeho občanům. Ekonomické hodnocení může poskytnout argumenty v rukou měst a obcí při vyjednávání se soukromými investory a developery o podobě realizovaných projektů. 

Citace: Hekrle, M., Macháč, J. (2020): Výhodná pro všechny: Ekonomické hodnocení modro-zelené infrastruktury. Pro města a obce 01/2020, s. 27-28.

Ke stažení:↓zde

Sázení stromů ve městě a v krajině: výsadbou to nekončí

Zpráva pro klíčové aktéry je výsledkem diskuse expertů napříč obory v rámci Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu

Historicky první Zpráva pro klíčové aktéry, která vznikla v rámci Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu, nese název Sázení stromů ve městě a v krajině: výsadbou to nekončí. Je aktuálním výsledkem diskuse a setkávání expertů napříč obory, tentokrát nad společenským fenoménem současnosti – sázením stromů. Zpráva v podobě tzv. policy briefu vychází z předchozích workshopů Platformy. Poskytuje praktická doporučení a usiluje o zvýšení povědomí o tématech ve vazbě na klimatickou změnu, zelenou a modrou infrastrukturu a kvalitu života.

Citace: Macháč, J., Hekrle, M.(ed.) (2020): Sázení stromů ve městě a v krajině: výsadbou to nekončí. IEEP a Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu.

Ke stažení: ↓zde

Komentujeme sucho pro Český rozhlas

Aktuální téma sucha v krajině komentovala pro Český rozhlas Sever naše kolegyně a předsedkyně iniciativi LAND4FLOOD Lenka Slavíková. Jaké jsou příčiny a možná řešení sucha v krajině si můžete posledchnout zde.

 

Approaches to state flood recovery funding in Visegrad Group Countries

Článek porovnává, jak vlády višegrádské čtyřky v uplynulých 30 letech přistupovaly ke kompenzacím škod způsobených povodněmi a jaký to má vliv na prevenci.

Abstrakt: Flood recovery is an important period in the flood risk management cycle. Recently, flood recovery has become viewed as an opportunity for future flood damage mitigation. Financial flows to cover flood damages and rules regarding their allocation are crucial for supporting or undermining mitigation efforts. In this paper, we map and compare state flood recovery funding in the so-called Visegrad Group Countries (V4), i.e. Czechia, Hungary, Poland and Slovakia, over the past 30 years of their democratic history. We apply a qualitative comparative approach to identify differences and similarities in risk sharing and state flood recovery funding approaches among these countries. Additionally, we reveal how risk sharing is addressed by existing flood recovery funding schemes. The results indicate that national governments have a low willingness to institutionalise ex-ante compensation schemes. Ad hoc instruments initiated shortly after disastrous flooding usually do not provide incentives to reduce future flood damages.

Citace: Slavíková, L., Raška, P., Banasik, K., Barta, M., Kis, A., Kohnová, S., Matczak, P., Szolgay, J. (2020) Approaches to state flood recovery funding in Visegrad Group Countries, Environmental Hazards, 19:3, 251-267, DOI: 10.1080/17477891.2019.1667749

Externalities in agriculture: How to include their monetary value in decision-making?

Realizovat opatření v zemědělství na Jižní Moravě má z ekonomického pohledu smysl.

Abstrakt: Ochrana půdy a udržitelné zemědělství se staly klíčovými tématy společné zemědělské politiky EU. Důraz je kladen na tzv. klimaticky chytré zemědělství, přírodě šetrné technologie a realizaci přírodě blízkých opatření pro ochranu půdy, zadržování vody v krajině apod. Současná zemědělská politika je většinou založena na kvalitativním posouzení současného stavu a dopadů technologií. Ekonomické hodnocení stále chybí, ačkoli dotace a jiné formy finanční podpory jsou poskytovány jak z národních prostředků, tak z fondů Evropské unie. Externality v zemědělství nejen generují společenské náklady a zisky pro současnou generaci, ale také silně ovlivňují budoucí blaho. Cílem článku je představit nově vyvinutý přístup, který umožňuje peněžní hodnocení externalit v zemědělství. Proces peněžního hodnocení znamená zahrnutí a výpočet všech nákladů a přínosů včetně pozitivních a negativních externalit přesahujících pouhé čistě finanční náklady a přínosy. Metodika je založena na modifikované analýze nákladů a přínosů s využitím konceptu ekosystémových služeb. Navržený postup je demonstrován na případové studii Jižní Moravy. Tento region v posledních letech bojuje se suchem, ale jeho zemědělské technologie tomu zatím nejsou přizpůsobeny a vhodná přírodě blízká řešení nejsou implementována. Ekonomická analýza se zaměřuje na posouzení externalit a možných opatření. Pokrývá provozní a investiční náklady; ztráty zisku v důsledku poklesu výroby; a přínosy spočívající zejména v zabránění poklesu poskytování regulačních služeb. Výsledky ukazují, že realizace opatření by měla být vždy upřednostňována bez ohledu na změnu klimatu a snižuje společenské ztráty.

Citace: Macháč, J., Trantinová, M., Zaňková, L. (2020). Externalities in agriculture: How to include their monetary value in decision-making?, International Journal of Environmental Science and Technology, 18 p., doi: https://doi.org/10.1007/s13762-020-02752-7

Improving the quality of life in cities using community gardens: from benefits for members to benefits for all local residents

Jak přispívají komunitní zahrady ke zlepšení kvality života nejen jejích členů ale i ostatních obyvatel měst?

Abstrakt: Globalizace, urbanizace a v neposlední řadě i probíhající změna klimatu způsobují v posledních letech stále větší zájem o kvalitu života ve městech a o možnosti jejího zvyšování. Současné společenské změny a změny v životním stylu mohou takové změny podpořit. Komunitní zahrady (KZ) představují jednak snahu o udržitelnou městskou ekonomiku, jednak uspokojují poptávku obyvatel po pěstování vlastních plodin. Přesto si členové KZ možná neuvědomují, jaké jsou přínosy KZ pro její okolí a ostatní obyvatele měst. Cílem tohoto článku je pomocí dvou případových studií z KZ v Praze (KZ Kuchyňka a KZ Vidimova) porovnat přínosy KZ, které vnímají jejich členové, s jejich celospolečenskými přínosy. Vnímané benefity jsou zjišťovány pomocí dotazníkového šetření mezi členy KZ. Celospolečenské přínosy KZ jsou zjišťovány pomocí ekonomické analýzy nákladů a užitků při využití konceptu ekosystémových služeb. Komparativní analýza ukazuje, že čistý společenský přínos KZ je vyšší, než jaký vnímají samotní členové komunitních zahrad. Čistá současná hodnota pro 50letý časový horizont byla vypočtena ve výši 31 550 Euro pro KZ Kuchyňa a 1175 Euro pro KZ Vidimova. Tato ekonomická analýza by měla přispět k větší podpoře zakládání KZ ve městech městskou správou a územními plánovači.

Citace: Dubová, L., Macháč, J., (2019). Improving the quality of life in cities using community gardens: from benefits for members to benefits for all local residents, GeoScape(Vol. 13, No. 1), pp. 68-78, doi: https://doi.org/10.2478/geosc-2019-0005

Zveme Vás na workshop Les – voda – zemědělství ve vzájemných vazbách: 11.3.2020

Zveme Vás na odborný workshop Les – voda – zemědělství ve vzájemných vazbách: současnost a výzvy pro budoucnost
 
Jaké jsou vazby mezi lesy, vodou a zemědělskou půdou? Vybrané aspekty budou představeny a diskutovány na workshopu ve vazbě na jejich využití pro zlepšení kvality životního prostředí. Vedle Česko-Norských zkušeností bude kladen důraz na erozi a kvalitu vody. Smyslem workshopu je také podpora intenzivnější spolupráce mezi Českem a Norskem vč. úvah o konkrétní projektové spolupráci. Na workshop je proto zvána odborná veřejnost se zájmem o toto téma.
 
Kdy: 11.3.2020 od 16:00
Kde: Fakulta sociálně ekonomická UJEP    Moskevská 54, Ústí n/L, místnost 010 (suterén)
Jazyk: Angličtina
Přihlášky: do 4.3.2020 mailem na louda@ieep.cz
 

Na workshopu vystoupí:

Dr. Åsgeir R. Almås, prof. Trond Børresen a Dr. Tore Krogstad (Norwegian University of Life Sciences) a představí norské přístupy k omezování eroze zemědělské půdy a strategie pro snížení odtoku fosforu ze zemědělské půdy.

Dále vystoupí: Dr. Kateřina Macháčová (Ústav výzkumu globální změny, AV ČR), doc. Josef Trögl (Fakulta životního prostředí, UJEP), Mgr. Martin Dolejš (Přírodovědecká fakulta, UJEP); Dr. Jan Macháč a Dr. Jiří Louda (Fakulta sociálně ekonomická, UJEP).

 
Pozvánka ke stažení zde.

Závěrečná konference k vysokorychlostní trati Praha – Drážďany

 

 

 

VYSOKORYCHLOSTNÍ TRAŤ PRAHA – DRÁŽĎANY PŘISPĚJE K ROZVOJI REGIONU

Byli byste ochotni zaplatit dvojnásobek, pokud by byla vaše cesta do práce dvakrát rychlejší? Kdy se dočkáme toho, že do Prahy z Ústí nad Labem dojedeme za necelou půl hodinu? Jaké další přínosy může výstavba vysokorychlostní tratě regionu přinést?

 

Asi 130 zástupců státní správy, regionů, obcí, výzkumných institucí i soukromých firem se přišlo seznámit s výsledky projektu přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy mezi Saskem a Českem.

 

Projektoví partneři konferencí v německém Freibergu završili tříletou spolupráci, kterou shrnuli v krátkých tematických blocích zaměřených na dopravní, socioekonomickou, ale i geologickou stránku výstavby a následného provozu plánované vysokorychlostní trati (VRT) mezi Prahou, Ústím nad Labem a Drážďanami. V průběhu prací bylo důkladně zmapováno komplikované geologické podloží, které se nachází v prostoru budoucích tunelů, jimiž trať povede v úsecích pod Krušnými horami a Českým středohořím. Stavba byla rovněž zhodnocena z hlediska širších vazeb na systémy veřejné dopravy a administrativní náležitosti spojené s procesy územního plánování na české i saské straně.

 

Tým z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem je autorem studie zkoumající možné společenské i hospodářské dopady připravované trati. Ostatně i vy jste se možná zapojili do dotazníkových šetření zjišťujících, jaký by mohl být v budoucnu o vysokorychlostní trať zájem.

 

Na základě výsledků můžeme odhadovat, že při polovičním zkrácení cestovní doby a zachování srovnatelných cen by mohlo dojít k nárůstu počtu cestujících o více než polovinu,“ shrnuje Jan Píša z ústecké univerzity.

 

Značné přínosy lze očekávat zejména v blízkosti budoucích zastávek, odkud bude podstatně zlepšená dopravní dostupnost, a navíc dojde k výraznému zatraktivnění prostoru v okolí nádraží, kde mohou vznikat komerční prostory pro nejrůznější služby od běžných obchodů, po kanceláře významných firem.

 

Největší prospěchz vysokorychlostního vlaku může mít Ústí nad Labem, pro které vybudování jeho stanice bude znamenat nejen lepší spojení do Prahy, Drážďan a vzdálenějších měst, ale také příležitost pro oživení městského centra, vytvoření nových pracovních míst a zastavení odlivu vzdělaných obyvatel. Geograf Vladan Hruška (UJEP) upozorňuje však na fakt, že železnice sama o sobě region nespasí: „Vybudování zastávky vysokorychlostního vlaku představuje pro město a jeho okolí velký potenciál, pozitivní změny však nepřijdou automaticky. Je potřeba, aby se klíčoví aktéři v regionu v čele s městem Ústí nad Labem na projekt dobře připravili a ukotvili ho do svých strategií.“

 

Dle aktuálních odhadů by se první cestující vysokorychlostním vlakem na této trase mohli svézt kolem roku 2035.

 

Projekt je realizován v Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020 spolufinancovaném Evropskou unií. Jeho lídrem je Správa železnic. Univerzita J. E Purkyně v Ústí nad Labem je spolu s Českou geologickou službou jedním z českých partnerů.